Hádes
15.
Kostka
Ramses se dívá do neuvěřitelně zelených Danielových oči. Ještě nikdy neviděl takové oči. Jsou vzrušující, ale zároveň by řekl zranitelné. Napětí v přepychové místnosti by se dalo krájet. Co řekne? Ano nebo ne?
Co udělá, když řeknu ne? Má to zkusit násilím?
Dává si na čas! Už chce otevřít rty a optat se podruhé. Nechápe, že s ním má takovou trpělivost. Potřebuje sex, chce ho, tak proč s tím tak otálí? I Daniel si to přeje. Pěkné jméno. Tak už řekni! Zavyje v duchu. Nechce mu ublížit, i když někdy na to zvysoka kašlal a bral si, co chtěl. Chtěl by ho opravdu potěšit.
„Jo.“
Úleva v obou tvářích. Ramses ho skoro zavalí svým tělem. „Konečně. Tak jdeme na to.“
„Počkej!“
„Co zas?“ V tváři se objeví silná nelibost. „Už zase se chceš vykroutit? Souhlasil jsi.“
„Ani nápad.“ Políbí ho na svůdné rty. „Jen si to trochu okořeníme.“
Ramses se zaculí. „Chceš někoho dalšího? Proč ne? Zvládnu vás oba nebo snad víc?“
Daniel se zaškaredí. To zrovna! Nerad se dělí o cokoliv. O kořist, o loď, o poklady a už vůbec ne o chlapy. Ti mají zůstat podle rodiny doma, protože jak se u nich říká - od rodiny Divokého Jacka nikdo neutíká za druhými, protože nemají tu potřebu!
„Uvidíš, uhni se.“ Odtlačí ho ze svého nahého těla. Klidně přejde ke dveřím, otevře je, aniž by si všiml meče. „Patrone!“
„Co je?“ Odněkud se jako duch vynoří obtloustlý patron s pisklavým hlasem.
„Kostku!“
„Kostku?“
„Jo! Dělej, nebo tady je nemáte?“
Ramses zatím uvažuje, k čemu potřebuje kostky. Strkat je tam? To je ehm divné. Co s nimi chce dělat? „Hele, k čemu kostky?“ optá se ho zájmem. „Chceš je snad strkat do zadku?“
„Osle!“ lakonicky odpoví Daniel.
„Tady je!“ Patron s úklonou podá úslužně kelímek s kostkou mladíkovi. Ten je příjme a zabouchne dveřmi tak, že se meč zachvěje.
„Tak k čemu?“
„Budeme házet.“
„Ano?“
„JO. Kdo bude mít vyšší číslo, půjde do akce.“
„Ehm?“ Má pocit, že je opravdu oslem, protože to vůbec nezná.
„JO. Nebo sis myslel, že tě nechám jen tak si honit tvou pýchu v mém zadku? Určitě by to tak dopadlo. Takhle to bude o štěstí. Když vyhraješ, můžeš po tom druhém chtít cokoliv.“ Pousměje se.
Ramses zrudne. Zatraceně, ten klučík ho prokoukl, protože jak by jednou v něm byl, už by ho nevytáhl. Jenže… To pořád může udělat.
Daniel si jeho lstivého úsměvu nevšimne. „Uděláme to ještě zajímavějšími. Kdo vyhraje, může si vybrat pozici, v které to udělá. Tak pokud to bude jedna, až tři budeme to dělat pusou a pokud čtyři až šest tak dozadu, co ty na to? Nebo nerad hraješ?“ Otře se o něj tělem. Ramses ho popadne.
„Nemám chuť na hry.“
„Já jo. Rád hraju, rád vyhrávám a nechci být jen na čtyřech. Jsem zvědav, co všechno vymyslíš, nebo snad na to nemáš?“
„Já lord Ramses znám a umím všechno.“
„Tak házíme? Vyšší číslo, vyhrává.“ Dotkne se penisu, mlsně se olízne. Přistoupí k stolku pod oknem.
„Mám šťastnou ruku,“ holedbá se Ramses. „Dej je sem.“ Zatřese jednou kostkou v kelímku, hodí.
„Čtyřka. Slušný.“ Zatřese kelímkem Daniel. „Pětka.“ Zamyslí se. „Vyhrál jsem.“ Je zvědavý, co udělá. Poddá se nebo ne?“
Ramses se zamračí. Podívá se do smějícího se obličeje. On si snad myslí, že vyhrál. Polkne. Přežije to. Přece to nemůže být nic tak hrozného. „Tak dobře. Co mám dělat?“ Nikdy v životě by neřekl, že tohle někdy řekne. On v tak potupné pozici.
Daniel pohodí kostku i kelímek na stůl. Přistoupí k němu. „Líbíš se mi.“ Obejme ho. Má pocit, jako by v něm všechno vybuchlo, když se dotýká jeho těla. Srdce, mozek i tělo vybuchly v jediném slově: SEX. Dostrká ho k posteli. Prvně krát by to mělo být příjemné, ale pokud vyhraje… Fantazie mu rozvíří možnosti, co by mohl dělat.
Ramses spadne na hebké chladivé přikrývky. Daniel se mu posadí na stehna, až se jejich pohlaví dotýkají. Pohladí je zvlášť, obdivuje velikost, strukturu. Ale číslo určilo, že mu ho tam dá. To pomyšlení, že bude v tom svalnatém zadku, mňam.
Postava na posteli se nadzvedne, podívá se na svého milence. Je udivený, že je mu fajn. Daniel se k němu nakloní, políbí ho na rty. Trochu ho vytrestá, aby viděl, že není žádná sranda mít něco tak nestvůrného v zadku. Sleze z něho, roztáhne nohy. Vezme oběma rukama penis.
„To je ono,“ zahrčí Ramses. Nemusí si to dělat sám - konečně.
„Já vím, ale já chci něco jiného. Tohle!“ Klidně, bez přípravy zastrčí prst do otvoru.
„Au!“
„Líbí se ti to?“ zašeptá Daniel. „Moc ne, co?“ Zatlačí ho tam hloub.
Ramses pochopí. „Ok, vyhrál jsi. Ne, nelíbí.“
„A to jsem tam dal jenom prst. Dám tam dva. Jde to viď. Příjemné, že.“
Ramses se pohne, až prsty vyklouznou.
„Přesně.“ Daniel se zvedne, jde k toaletnímu stolku, z kterého vytáhne mast. Hodí mu ji. Ramses ji zachytí. Otevře. Příjemně voní.
„Ještě ne!“ Sebere mu mastičku. Vezme mu nohy a zakloní, až jsou za hlavou. Zadek je krásně vyšpulený. Prstem se rozechvěle se dotýká růžovočerveného otvoru. Pozoruje, jak se stahuje a uvolňuje. Dotýká se okolí. Už se těší, až jeho úd pěkně do něj pronikne. Bude to určitě perfektní. Přiblíží hlavu a jazykem nasliní okolí vstupu.
Ramses tomu nemůže uvěřit, ale líbí se mu, co dělá. Jaké to asi je takhle to pozorovat, protože to určitě dělá a ten prst ho hladí, ale zároveň vzrušuje. Nikdy by neřekl, že to místo má tak citlivé. Chlad jazyka nebo prstu? Chtěl by se podívat, ale drží si nohy, tak jak mu je dal. Určitě to udělá, ale kdy? Taky jeho úd touží po uvolnění.
„Hned to bude. Jen ti ji pěkně zvlhčím. Lízal jsi už ji někdy? Asi ne. Líbí se ti to, že jo? Mě jo, ale těším se, až tu nestvůrnost budu mít v puse.“
„Vyprošuji si tu nestvůrnost. Je dokonalý,“ ohradí se pyšně Ramses.
„Jo je,“ přitaká, ale zároveň mu tam zastrčí prst. Pěkně ho zasouvá a vysouvá, zatímco druhou rukou si hladí úd. Natáhne ruku, potom mu ji podá.
„Co s tím?“
„Namažeš se, ne?“ řekne ďábelsky. „Můžeš si ho tam i strčit prst, dovolím ti to. Čím lépe to uděláš, tím to pro tebe bude příjemnější,“ radí mu. Ramses vezme a dá si ji k otvoru. Netrefí se, ale nakonec si okolí namaže. Potom poslechne a vloží si dovnitř prst. Zasténá slastí.
„Příjemné, že?“ Vezme mu mast, namaže si úd. Dá mu nohy stejně, přitiskne penis k dírce a vjede do ní. Ramses zavře oči. Nezvyklý pocit, ale není to zas tak zlé, v jistém smyslu se mu to dokonce líbí.
„Bolí?“
„Trochu.“
„Zvykneš si. Bože, jsi těsný, ale je to nádhera.“ Povytáhne se, a opět ho tam zastrčí, až po koule. Ramses uvolní nohy, vezme do ruky svůj úd, který si ho tře. Daniel do něj vráží. Nejdřív pomalu, ale potom silněji a rychleji. Rukama si ho přidržuje za boky.
Už budu, budu, skvělý zadeček, tak těsný. Přesně!“ zvolá, ale zůstane v něm až po kořen. Rukou lenivě hladí jejich koule.
„Vystříkal ses?“ pošeptá mu. „Já jo. Máš to tam - všechno. Spokojený?“ optá se, ale na odpověď nečeká. Daniel z něj vyklouzne. Jde ke stolku. „Házíme? Já jsem spokojený. Teď máš šanci ty. Jsem zvědavý, co dokážeš!“
„Dívej se!“ Ramses zatřepe kostkou v kelímku. Úd mu stále trčí dopředu jako stěžeň. Daniel přemýšlí, jaké to bude číslo. Přece jenom chce ho mít v sobě, jen doufá, že opravdu nebude chodit s nohama do O. Nerad by své posádce vysvětloval, od čeho to má.
„Trojka?“ řekne nevěřícně. Nemůže tomu uvěřit. „Házej. Dvojka! Doprdele, to ne!.“
„Tak to ne.“ Daniel k němu přistoupí. „Máme na to celou noc nebo ne? Přece nechceš nikam spěchat.“
„Jsou zfalšovány.“ Ramses nemůže tomu uvěřit, že zase nic.
„Nejsou moje, drahoušku, proč bych asi falšoval cizí kostky.“ Ramses se na něj podívá. Potom se ušklíbne, posadí ho na ten zatracený stůl.
„Ou!“ vyhrkne překvapený Daniel. Co asi chce dělat? Jenže v tu chvílí mu Ramses roztáhne nohy, přisune si židli, do které se pohodlně posadí. Přeměří si polohu. „Tohle jsem ještě nezažil,“ zašeptá vyjevený Daniel. Čekal hození na postel, pokleknutí, ale tohle?
„Viď. Já to splním, ale podle mě je to hloupá dohoda.“ Vezme ho do ruky. „Je nějaký ochablý, ale uvidíš, jak za chvilku bude tvrdý.“
„Nejsem jako ty,“ řekne, ale srdce mu prudčeji bije. Nohy volně spustí ze stolu, klín má přímo proti Ramsesovi. Těší se, až mu to udělá a on na něho vystříkne.
„Já vím.“ Vezme ho do jedné ruky, protože se mu tam pohodlně vejde. Pozorně se dívá, co to měl vzadu. Je pěkný, ale ne tak krásný jako jeho. Dlouhý, štíhlý. O hodně kratší, ale i tak mu přinesl pořádnou slast, o které nic netušil. Rukou ho hladí po celé délce. Potěší ho, když vidí, jak se zvedá – je to takový malý zázrak, ale on je na to pyšný. Je už větší, když druhou rukou položí na varlata, která jemně zmáčkne.
Zjistí, že má podivný pocit vlastnictví. Jako by byl jeho, patřil mu, přitom většinou je mu to jedno – hlavně, že ho někdo ukojí. Nechce, aby ho držel někdo jiný nebo aby ho dával někam jinam než do mě, pomyslí si, což ho znepokojí, ale potom odsune myšlenky. Jen malý úlet pomyslí si, když špičkou jazyka olízne úd.
„Božské!“ zvolá Daniel.
„S tím nemá co bůh dělat!“ mumlá, když olizuje špičku údu. Chvěje se v jeho rukou, pod jeho jazykem jako list ve vichru. Napřimuje se ještě víc, nalívá. Koule jsou těžší, tak akorát je olíznout. Sklouzne jazyk po celé délce, až ke kořenu, níž k varlatům, kde je líže.
„Ďábelské?“ šeptá s očima upřenýma na černovlasou hlavu.
„Lepší! Neruš. Jsem soustředěn,“ zamumlá, načež se Daniel rozesměje. Je mu skvělé. Nikdy by neřekl, že ho dovede tolik upokojit. Brzy se udělá, cítí to, když ho Ramses zasune opět do úst.
Ramses je pyšný, že má takovou moc, která dokáže vyvolat v druhém takovou spoušť. Slyší jakoby vzdáleně jeho slabé sténání, ale největší důkaz má v ústech. Olízne kapičky, potěší se červenou naběhlou špičkou. V téhle chvíli by ho neměnil za nic. Opět ho pohltí. Za chvilku ucítí cukání, vytáhne ho a pozoruje, jak stříká.
Daniel na stole se šťastným úsměvem leží. Je tak dobře, že by se ani nehnul. Kdo by mohl tušit v tomhle medvědu takové netušené schopnosti?
„Slez, házíme.“
Daniel se jen přetočí, vezme kostku. „Jednička.“
„Jednička.“
„Tak co teď mistře?“
Danielovi zahoří v očích. „Jdeme se udělat. Společně. Jenom nevím, nevím, jestli tohle zvednu.“ Nadzvedne ochablý úd.
„Podceňuješ mě můj drahý.“ Ramses ho políbí, zatímco sleze dolů. Trochu zaúpí, přetře si nohy, na kterých má červené pruhy od tvrdého okraje stolu. Měl by jim poručit, aby je dělali lépe nebo potáhli sametem. Aspoň vyzkouší tu bylinku, co mu dala stará indiánka, kterou kdysi zachránil. Vezme si kus, který si přibalil při cestě do přístavu.
„Copak to máš?“
„Ale nic. Do postýlky, můj lorde.“ Se smíchem ho tam dostrká. Lehne si. Ramses si lehne opačně. Mimoděk si pomyslí, že mu za celou dobu vůbec ho tam nedal, ale nijak mu to nevadí. Ramses se trochu nahrbí. Příliš ve svůj úspěch nevěří, když ucítí, jak si ho hned Daniel zasune hluboko do úst. Skoro by řekl, že do krku. Nadzvedne se. Nemůže uvěřit, že by ho tam narval celého. Překvapeně zamrká, protože on ho tam má celého.
„Jak to děláš?“
Ze svůdných úst vyklouzne penis. Daniel si olízne sliny. „Jak? Je to jenom o uvolnění krčních svalů. Lahůdka. Jako zmrzlina na špejli. Lehni si, ano. Nemohu se soustředit.“ Vrátí mu to.
Ramses poslechne. Nejraději by se díval, jak to dělá. V tuhle chvílí zadoufá, že hodí ještě aspoň dvakrát jedničku. Místnosti je slyšet jen sání, mlaskání a tiché zvuky, jak sed snaží navzájem uspokojit.
„Vystříknu!“ pomyslí a s úlevou pustí svoje semeno. Je mu jedno kam dopadne, protože se horlivě věnuje Danielovu údu, který nějakým zázrakem se zvedl. Hladí ho, líže, zkouší nové možnosti. Okousává ho jemně zuby po celé délce jako lahodné masíčko, olizuje, saje, laská i tepe špičkou jazyka po celé délce, zatímco ruce rejdí po okolí, hnětou varlata, sklouznou k zadečku. Bříška prstů třou okolí.
Daniel nechá dávku vystříknout na svůj obličej a na postel, protože nejspíš by to nikdy nepolkl a popravdě o to ani nemá nijak valný zájem. Olízne si ze rtů pár kapek. Pochybuje, že by to mělo chuť čokolády. Taky, že nemá. Ani neochabl, pomyslí si, když drží ho cukajícího v ruce. Přejede po celé délce. Opravdu sotva ho obejme. Pohladí chvějící se špičku. Je tmavá, ale nádherná. Je rád, že ho dokázal vzít do pusy, což o tom pochyboval. Přemýšlí co teď. No mohl by ho potěšit podruhé. Vezme ho do úst, o nic dalšího se nestará.
Ucítí cukání ve svém údu a úlevně vykřikne. Vytáhne ho z úst. Bože, je malátný, že by nejraději prospal celé odpoledne. Je rád, že ta bylina zabrala. Bude se muset po ní podívat, protože víc nemá.
Vstane, jde ke stolku. Má pocit, že po téhle noci bude vyřízenej.
Hodí kostku do kelímku. Zatřepe. „Pětka.“
„Není možné!“ zvolá Ramses. Už vidí, jak má nižší číslo. „Šestka. Už jsem nedoufal.“ Olízne se a zkoumavě ho přejíždí.
„Copak nevíš, co se mnou?“ Daniel se provokativně nastaví, i když je v něm malá dušička.
„Kdepak, to já vím dokonale.“ Vezme ho za ruku, dojde k posteli. „Vrátím ti celou tu šarádu i s úroky.“
„Mám se bát?“
Ramsesovými rty proběhne malý úšklebek. „Myslím, že ne maličký.“
„Maličký? Narážíš na co?“
Ramses sklouzne očima k jeho klínu, načež Daniel zrudne, vezme polštář a hodí mu ho přímo do obličeje. Není to moc účinné, ale určité zadostičinění to je. Ramses zachytí polštář a hodí ho na zpět. „Otoč se!“ Daniel se poslušně otočí. „Udělej si maximální pohodlí.“
Daniel se na něj podívá. „Jednou a konec.“
„Ale jistě.“
Daniel se zarazí. Ten zvrhlík má něco za lubem. Musí dávat pozor, co chce provést za špatnost. Vezme ten pitomý polštář a dá si ho pod břicho. Rozechvělé čeká, kdy do něj zarazí ten obrovitý meč.
Ramses ho zezadu pozoruje. Dívá se na rozkošný vyšpulený zadek, na to jak čeká, až do něj pronikne. Posadí se. Trochu to prodlouží. Přece nebude nějaký barbar, jak si o něm to myslí. Políbí hebounkou kůži. Pomyslí si, že mu to přináší uspokojení, když ho může takto hladit, dělat si s ním co chce a on čeká jen na něj. Nic podobného předtím nezažil a jeho tělo je po něm celé dychtivé. Už se těší, až se do něj taky udělá. Samozřejmě nemíní dát najevo, že se udělá, ale bude pokračovat hned – tedy tak dlouho jak se mu zlíbí. Políbí ho na kříž, jazykem dělá vlhkou cestičku směrem dolů.
„Chceš mě mučit?“
„Mučit?“ zauvažuje Ramses. Zajímavé. Mohl by. „Možná.“
Daniel rozechvěle se kouše do rtů. To laskání je šílené. Mohl by už začít, i když zprvu by ho nejraději viděl ve Francii.
Navlhčí okolí dírky. Pozoruje ji. Viděl totéž u něj? Ale je to jedno. Jemu se líbí to, co vidí a to mu stačí. Pomalu zasune prst.
Daniel je vzrušený. Takhle ze mně bude sušená treska, pomyslí. Sáhne si na svůj úd. Aspoň odvede myšlenky od Ramsese. Zarazí se, protože poprvé mu řekl jménem, i když v duchu.
„Ramsesi.“
Ten se zarazí. „Copak?“ Sklouzne rukou níž. Druhou si tře svůj naběhlý úd.
„Nic jen jsem chtěl slyšet tvoje jméno. Můžeš pokračovat.“ Povzdechne si. Uvolní se. Líbí se mu to. Ramses se pousměje, vyskočí za něj, vezme mastičku a důkladně se namaže. Vzpomíná si, že dřív na to kašlal. Namaže i okolí dírky, potom do něj zastrčí dva prsty, povytáhne a zasune je opět. Zasténá, protože jeho úd na to reaguje. Potom se přitiskne penisem. Zatlačí, v duchu zakleje, když zjistí, že je velký, ale on v něm chce být!
Daniel ztuhne, ale potom se snaží uvolnit. Zhluboka dýchá, v žaludku mrazivý chuchvalec, ale tělo se mu třese očekáváním. Bude to už? Přežije tu velikost?
Ramses zatlačí ještě víc. Pronikne do něj, když Danielovi vyhrknou do očí slzy. Bolí to, zapřísahal se, že necekne. Pochází přece z rodiny Divokého Jacka. „Zapluj tam!“ zavrčí zle. Už má toho dost.
Ramses zatlačí a pronikne, uvědomí si, že vystříkne, ale nedává to na sobě znát, protože se ihned vzruší, jak je pevně sevřen. Vezme mastičku a opět namaže okolí dírky. Nakloní se nad něj, políbí ho za ucho. „Ani nevíš, jaká je to slast být uvnitř tebe. Nádherný.“
„Aby nebylo!“ zavrčí při vzpomínce na to, když on byl uvnitř něj. Kdyby to nebylo nádherný, byla by to ostuda pro jeho rodinu. Na sexu si vždy zakládali a jeho sestřička zvládla i tři najednou. Viděl to. Jenže jemu stačí jeden. Není jako ona.
Ramses se usměje. „Promiň.“ Vytáhne ho a opět do něj zajede. V duši zpívá slastí, protože i když je úzký, dokonale ho pohltil. Je v něm až po kořen. Tušil to, že bude pravý pro jeho pýchu. „Víš, že pasuješ na mě jako pochva pro můj meč?“
„Nevím.“ Je mu to totiž fuk, protože, nechápe jak je to možné, že i přes bolest pociťuje takové vzrušení, že snad se za chvilku udělá.
Ramses ho políbí. „Přijedu a odvedu si tě k sobě domu. Budeš jenom pro mě. Je to prostě kouzelné, čarovné. Měli by tě prohlásit za čaroděje.“
„Nežvaň a makej.“
Ramses přestane mluvit. Ještě chvilku se dívá, jak jeho úd vklouzává a vyklouzává z Danielova zadku. Jak tam hezky zapluje, jak ho pokaždé těsně sevře. Někde se udělá podruhé, zůstane v něm trochu déle, ale hned se začne pohybovat. Sevře ho pevně v bocích, když Daniel vykřikne slasti. Uvolní se, vnímá jeho přírazy, sípání. Líbí se mu to, protože se to Ramsesovi taky líbí. Bolest už není tak hrozná a opravdu ho vyplnil dokonale. Zpozorní a rychle se vysmekne.
„Co je?“
„Právě ses udělal! Jdeme házet.“
Ramses se v duchu uculí. Udělal se třikrát, ale to mu nebude vykládat. „Tak dobře.“ Daniel vstane. Když ho nevyplňuje, cítí se divně. Sáhne si na zadek a vklouzne prstem dovnitř. Má ji rozšířenou jako nikdy v životě a potom si uvědomí lepkavost, která mu pomalu teče mezi nohy. Podívá se mu na klín. Je stále vzrušený.
„Nechci nic říkat, ale to jsi v takovém stavu vždy?“
Ramses se na sebe podívá. „Ne. Jen po dlouhém půstu. Většinou mi to stačí tak pětkrát denně.“
„Panenko Maria.“
„Ta s tím nemá nic společného. To je rodové zatížení. Matka občas předstírala migrénu, aby nemusela do otcova lože,“ informuje ho, aby věděl, co ho čeká. Vezme do ruky kelímek a kostku.
„A úspěšně?“
Ramsesovy rty zvlní úšklebek. „Ne.“
„Myslel jsem si to. Máš trojku, Ramsesi. Promiň, šestka.“
„Co se dá dělat. Příště bude moje číslo. Co mám dělat?“
Daniel ho vezme za ruku, nevšímá si, zvláštního pocitu mezi nohama. Neví, jestli se na to vzmůže, ale musí to dokázat. „Opři se a rozkroč,“ přikáže mu. Ramses se opře rukama o stěnu, rozkročí se. Daniel ho obchází, přejíždí rukou pokožku, laská ho. Když se dotkne bradavky, zmáčkne ji, až Ramses zasykne.
„Bolí to?“
„Trochu, vlastně je to v jistém směru příjemné, ale jen trochu.“ Daniel nic neřekne, sklouzne ke klínu, vezme ho do ruky, potom mapuje i další části těla, hlavně zadek. Přitiskne se k němu a vklouzne, i když je to trochu těžší než obvyklé. Oddechne si. Chytí ho za boky. Povytáhne a zajede až na doraz.
Ramses si v klidu vychutnává plnost, i všechny pocity, které to přináší. Hlavně takovou divokou potřebu to ukončit, uvolnit se. Nejspíš i tohle prožívá Daniel, když do něj zajíždí. Ten ho hladí po zádech, sklouzne k varlatům, které potěžká, sevře, nakonec se s nimi mazlí. Sex, čistý, prostě vzít si toho druhého a být zároveň hračkou. Líbí se mu to. Nikdy nic podobného nezažil.
Vystříkne mu přímo na tělo. Rozmaže mu ho. Vezme kostky, nedočkavě hodí. „Jednička.“
„Budu mít víc. Čtyřka.“ Ramses na nic nečeká, vezme ho do náruče a přímo si ho narazí na úd. Daniel vyhekne, obejme ho kolem krku. „Mohl jsi být milejší,“ řekne.
„Nač? Máš v sobě moje semeno, jsi připravený jako nikdy jindy.“ Nese ho ke stejnému místu, kde byl opřen. Opře ho o zeď, vyklouzne z něj. Daniel úpí pod jeho vpády, ale před očima se mu dělají slastné mžitky. Ramses zachroptí. Potom ho vezme a nese na stůl, aniž by ho vytáhl.
„Házíme.“ Posadí ho na okraj stolu. Daniel vezme kostku, olízne si rty a hodí. Co to bude? „Trojka.“
„Dvojka, smůla.“ Vytáhne ho. Daniel poklekne. Dívá se na vlhký, potřísněný penis. Před chvilkou byl v jeho zadku. Olízne se a vezme ho do pusy.
Ramses se na něj z výšky dívá, jak ho bere do úst. Opravdu ho skoro celého polkne. Je uvolněný, i když divně strnulý. Vklouzne do jeho vlasů. „Polkni to.“
Daniel zavrtí hlavou. Dál si ho zasouvá do pusy, zatímco druhou rukou si hraje s koulemi a jedním prstem tře maličký hrbolek u otvoru. Potom sklouzne dál a zasune dovnitř prst.
„Dej tam jich víc!“ přikáže Ramses. Tomu se říkám, rozkoš, myslí.
Daniel přidá ještě jeden.
„Jo je ono. Nádhera. Chtěl bych to umět taky,“ ale už vystříkne, Daniel rychle si ho vytáhne, ale i tak je potřísněn. Zvedne se, utře si ručníkem tvář. Ramses už hází kostkou. Jednou podruhé.
„Nepodváděj! Znova.“
Ramses začervená se, protože se snažil o jedničku.
Daniel mu ji vezme z ruky, hodí. „Vyhraji,“ zahrčí, když kostka se přetáčí na stole. „Pět.“
„Čtyřka. Jsem celý tvůj,“ řekne klidně Ramses. „Kam jdeme!“
„Na postel!“ ukáže prstem. Ramses si lehne, když Daniel mu přikáže, aby si lehl na bok. Ihned ho tam zasune. Stejně má pocit, že už bude na dně, že je to jeho poslední číslo, ale jeho milenec je zřejmě k neutahání. Je mu to jedno. Touží po tom, aby ho měl v sobě pořád. Tedy skoro. Ale teď je jen šoustání a něco jako kdo vydrží toho víc.
Nevšimnou si, že za oknem je už tma, ulice osvětlují pochodně.
Zarazí ho do těla, hladí ho a šeptá, co s ním bude dělat příště. Když mu vystříká do zadku, jdou opět ke stolu. Je jím fuk, že jsou špinaví, ze zadku teče sperma, jsou v podivně neukojitelně náladě.
„Pět,“ řekne Ramses.
„Dvě.“ Podívá se na něj, ale to už Ramses leží.
„Hop!“ Daniel se usměje, jde k němu, ale hlavně k pyšně vztyčenému údu. Kolikrát jsem ho měl v sobě? Kolikrát, neví, ale chce ho mít teď v sobě. Parádně hluboko. Posadí se nad něj. Už ani nepotřebuje mastičku. Posadí se na něj. Jemně dosedne. Stále ho to bolí, ale jen při prvním proniknutí.
Ramses vztáhne ruku k Danielovu údu.
„Moc s ním už nic neuděláš. Nemám takovou výdrž,“ přizná klidně.
„Ale mazlit se s ním mohu ne? Je tak měkoučký, tvárný a krásný.“
„Hlouposti. Ten tvůj je krásný.“ Opře se mu o hruď, nadzvedne. Přivře oči, aby si vše vychutnal. Opět klesne. Ramses položí své ruce na jeho zadek a pomáhá mu. Najednou ho spustí. Stříká, chce se zvednout, k dalšímu hodu. Jenže Daniel ho zadrží. Pohne se, ale nenadzvedává se, ale jen se hýbe kolébavým jemným pohybem. Hladí se po bradavkách, po břiše, sklouzne i k penisu a jejich ruce tam propojí. Oddechuje. Uvnitř ho to příjemně pobolívá, ale je to příjemné. Má pocit, že Ramsesův úd proniká ještě hloub, když ucítí cukání a výstřik. Zvedne se, otočí se, vystaví zadek.
Ramses ho pohladí, sklouzne k dírce, vloží do ní prsty a roztáhne. Věděl hned o začátku, že je to přesně on, který ho dokáže uspokojit. Ne, on ho dokáže vyčerpat. Podrží ho a navede otvor na svůj úd. Daniel nic nedělá, jen hladí svůj penis a jeho koule, propojuje je, hněte i svoje. Mazlí se s nimi. Potom se opře o pokrčené nohy a nadzvedne se, až skoro úd vyklouzne a potom dosedne. Těžce oddechuje, zatímco mu Ramses s připitomělým slastným úsměvem pomáhá.
Vystříkne.
„Kolikrát?“
„Nevím - hodně. Nikdy jsem to nezažil. Stále jsi tak těsný, jako na začátku.“
„A já mám pocit, že mám tam díru velkou jako dělo.“ Vyklouzne z něj. Z dírky začne téci semeno. Lehne si vedle něj, když Ramses, ho chytí za nohu, přetočí na bok a v klidu ho do něj vrazí. Nic neříká, jen do něj vklouzává. Sem a tam.
„Bolí tě to ještě?“ optá se, když vystříkne, tentokrát na Danielovo tělo.
„Trochu jo, ale už to není tak hrozné. Vida postavil se mi.“ Hladí svůj úd. „Fantastické.“
Ramses se zvedne, podívá se na křeslo, potom na stůl. Nakonec si sedne na vztyčený Danielův úd.
„Je řada na mě, darling?“ Zasune si ho do sebe. Ještě nikdy v téhle pozici nebyl. „Nejsem moc těžký?“
„Trochu ano.“ Ramses z něj sleze, položí se naznak. Daniel mu dá pod zadek polštář a pronikne do něj. Zajede do něj, vychutnává si, ale chce se do něj naposled vystříkat. Je unavený, ale když vidí jeho pohled, dodává mu to úžasnou sílu. Zajet, vyjet. V hlavě má jenom myšlenku, že se musí udělat, že musí. Nakonec po hodné chvílí se udělá.
„Konec.“ Leží na těle, které se pro něj stalo jako by bylo jeho. Ramses ho hladí.
„Mohu?“
„Jo.“ Otočí se, vyšpulí zadek, když Ramses zavrtí.
„Chci do pusy. Uděláš mi to?“ Daniel přikývne, vezme ho do úst, maximálně uvolní svaly. Jedna ruka ho hladí po koulích, zatímco pusa ho doslova polyká. Ramses slastně přimhouří oči. Jo to je ono. Nádhera.
„Přijedu si pro tebe, odvedu tě odtud. Budeš můj, přisahám.“
Daniel přikývne. Jo je jeho a on je taky jeho. Už od sebe nemohou. Polkne první várku, ale zbytek nechá vystříkat. Ramses ho olízne.
„Poprvé ho vidím v tomto stavu.“ Vezme do dlaní svůj úd, vymačká poslední kapičky. Je ochablý.
„Ano, ale myslím, že ještě jednou ho do tebe zasunu.“ Otočí hlavu. „Je ráno.“
„To je fuk. Fakt se vzmůžeš na to?“ Daniel se na něj podívá. Ten by nejspíš utahal i jeho sestřičku.
„Jistěže. Jsem lord Ramses.“ Vezme ho do ruky, zatímco Daniel ho hladí po těle a s úžasem se dívá jak mohutní. Sklouzne z něj a postaví se na všechny čtyři. Vystrčí zadek, kterým zavrtí.
„Nemohu se dočkat.“
„A to ses bránil.“
„Oprávněně… Ach… to je ono!“ vydechne, když do něj mohutný úd zajede. „Protože bys mě roztrhl jako kachnu. Nehleděl bys na moje potřeby.“
„Možná.“ Ví, že je to pravda. Políbí ho na záda, zatímco jeho úd klouže dovnitř a ven. Místnosti je slyšet je sténání, supění a oddechování. Slastný výkřik, uvolnění, malátnost a cukání penisu uvnitř Danielova těla. Ten se líně protáhne.
„Budeš spíš lordem Rozkoši nebo Výdrži.“
„Jen pro tebe.“ Políbí ho na záda. Vyklouzne z něj, ale ještě prstem zajede do dírky. Cítí vlhko. Vytáhne ho a olízne. Lehne si vedle něj. Danielova hlava spočine mu na hrudi. Zívne si. Koutkem oka zpozoruje stůl, osamělou kostku. Jak tohle ho napadlo, neví. Hladí ho po těle.
„Společná koupel.“
„Příště. Mám doma zátoku, kde budeme určitě sami. Chci tě vidět nahého za plného světla. Budeš na čtyřech klečet v písku, zatímco ti to udělám hezky zezadu.“
„Dobře?“ přitaká malátně Daniel. „Chtěl bych tě vidět taky.“
„Zrovna jsem myslel na to taky, ale lepší bude, když tě vykoupím.“
Daniel si uvědomí, že ten velký nadržený medvěd si neuvědomil, že je host a ne děvka Nymfina ráje.
„Kdy přijedeš?“ optá se lišácky Daniel. Přijede ve stejnou dobu. S patrony se dá domluvit.
„Koncem měsíce. Mám pár věci na zařízení. Budeš tu čekat.“ Políbí ho na rty.
„Jistěže. Nikam ti neuteču. Tak za měsíc. Přesně o novoluní.“ Přijede, i kdyby byl na Mysu Horn.
„Dobře. Jak to bez tebe vydržím, nevím.“
„To já taky ne. Jsem úplně vyčerpaný.“ Vezme ho do ruky. Teď už ho neděsí.
Zaklepání. Nevšímají si toho.
„Dobrý den, pane. Je čas vyjet. Váš meč.“
Oba zírají na Bernarda, který se snaží vytáhnout meč.
„Zabiju tě!“
„Pane, jiného zástupce byste nenašel. Jestli dovolím si podotknout, můžete přijet zde kdykoliv, až vám skončí služba.“
Ramses se na něj podívá vražedným pohledem. Bernard si z toho nic nedělá. „Pane, omlouvám se, že musím vám lorda Ramsese odvést. Velmi se omlouvám… Ten meč se nějak zasekl.“
Ramses se zvedne, vytáhne ho.
„Pane, jestli mohu podotknout, koupel by neškodila.“
„To vím i bez tebe.“
Daniel se otočí na břicho, se zájmem sleduje toho staršího muže. Něčím mu připomíná jednookého Carlose. Ježíš musí tam taky jít, ale ještě se dívá po Ramsesovi, který se obléká. Když je oblečený, přijde k němu, nadzvedne hlavu a dlouze políbí. Čekej tu na mě.
„O novoluní.“
Dveře se zavřou. Ramses se opře o stěnu. Má pocit, že je slabší než moucha.
„Pane, tušil jsem to. Hej vy dva, vezměte tady lorda mezi sebe!“
„To ne!“
„Ale pane, to vám jenom vylepší reputací. Odnášet se z bordelu nechával i váš tatík.“
„Nejsem… sakra, tak jo.“ Přistoupí k němu dva muži, on se o ně opře. Uvědomí si, že když mu Daniel zmizel z očí, jeho veškerá síla je pryč.
„Počkat. Hej, znáš toho mladíka, co byl se mnou?“ Optá se Ramses procházejícího kolouška, ovšem nedosahujíc kvalit Daniela.“
„Neznám, to je host, ale dělali jste rambajs a ta doba…“ V hlase zazní obdiv.
„Cože?“ Obrátí se k chodbě. „Tak proto chtěl vědět datum setkání. Kdopak to asi je? Jdeme.“ Bude tu o novoluní a unese ho na svou loď. Teď má povinnosti. Dojdou k recepci, kde sedí oba patroni. Ramses vytáhne meč, švihne jim do stolku, až se v mahagonovém dřevě objeví dlouhá rýha. Hledí na oba vystrašené patrony.
„Váček sem!“
„Pane, nechápu.“
„Za pronájem pokoje, je to trochu moc. Bernarde, seber mu ho.“
„Zde, pane, ale nájem…“ Bernard otevře váček, vyndá dvě zlatky. Pečlivě je položí vedle sebe. „Za pronajmutí pokoje.“ Vytáhne pět dalších. Pečlivě je položí vedle těch druhých.„Za dveře, za vyčištění pokoje, za zničené pokrývky, za pradlenu. Děkujeme, doufám, že vám nevadí, když přijdeme opět.“
„Rozhodně ne.“ No, mám ještě ten druhý sáček se zlatem, pomyslí si jeden z nich. Nejraději by po něm hodil kudlu. Hele, ten druhý už taky jde. Ou, musí být vyřízený, když na stůl dopadne meč. Vedle první rýhy se objeví druhá.
„Váček, padouchu.“
„Počkat…“ Špička meče ho přesvědčí o tom, že je to raději vydat.
„Za kostky, za dveře a za úklid pokoje. Na novoluní prosím rezervovat stejný pokoj. Tady.“ Přidá jeden zlaťák.
„Samozřejmě.“
„Proč bych měl platit, když to byl host?“ mumlá si pro sebe. Venku se opře o zeď. Je vyčerpaný.
„Kapitáne, stalo se vám něco?“ Daniel se podívá do Albyho tváře. Je v ní vidět starost. „Já vás dovedu na palubu, ano.“ Vezme ho na záda.
Daniel je rád, že ho zrovna on našel. Díky bohu, za Albyho, pomyslí si. „Kapitáne! Kapitáne! Hledali jsme vás po celém městě! Kde ste byl?“
Daniel hledí na celou svou posádku v čele se Zástupcem. Doprdele… ale bylo to naprosto skvělé! Pomyslí si.
„Ehm… jedna rozkošná nymfa.“ Jo nymfa, spíš nymfák s Hádesovým vybavením. Bože, chci ho zase vidět.
„Bůh s tím nemá nic společného!“ slyší ďábelský smích. Ohlédne se, zda se mu to nezdá, ale nikde není vidět. Povzdechne si se zasněnýma očima, zatímco ho Alby nese na zádech. Bude novoluní.
