Shounen - ai povídky

Světlo temnoty

Třetí den/noc

„Tak se už vyznáš,“ řekne po cestě Tostig Patrikovi. Patrik se zašklebí. Určitě nemluví o tom jak se vyzná v domě Akiko.

„Kdybych už nebyl, bylo by to špatné, ne.“

„Jistě. Ranní salónek.“

„Že ne...“

„Dobré ráno, Keiko a Ley.“

„Dobré ráno, pane Tostigu a pane Patriku.“

„Za chvilku mi to přestane vadit,“ zamumlá Patrik.

Na to, že by mu to nemělo vadit, se za něj pořád dost schovává a pohybuje se trochu prkenně. „Šálek čaje?“

Chtělo by to kbelík čaje, podle toho, jak se cítí. Usedne do židličky a s úlevou se zasune pod obrus. „Děkuji, rád.“ Leya mu s úsměvem nalije čaj a Keiko Tostigovi.

„Omlouváme se, že se nezdržíme, ale máme hodně práce.“

„Nevadí, klidně si běžte po svých povinnostech. Rozhodně vás od nich nechceme zdržovat,“ vyhrkne Patrik a upije čaj. I přes jeho zjevné účinky je opravdu chutný a cítí se jako Angličan, který si dává čaj o páté.

„Víš co, vezmi si čaj a půjdeme.“

„Kam?“

„Uvidíš, ale kromě svých choutek, má paní Akiko,“ Patrik si v klidu pomyslí, že mohl říct klidně perverzní, „ještě jeden zájem a já ti ukážu její proslavený kabinet úlovků z celé zeměkoule.“ Patrik si přitiskne nohy k sobě. Doufá, že nemyslí to, co má na mysli on.

„Tosi, nemyslíš tím, že sbírá sušené...“ a sklouzne očima na místo, které má docela rád a chtěl by si ho ponechat delší dobu.

Tostig se nejdřív tváří nechápavě a když mu to dojde, začne se nezřízeně smát. „Neboj, ona je má radši živé, ale i ty neživé... A pojď. Uvidíš.“ Vstane od stolu s konvici a jde ke dveřím. Patrik si povzdechne, popadne šálek a vyjde za Tosim. Ve dveřích se pro jistotu rozhlédne, jestli ty dvě potvůrky nejsou poblíž. Tostig málem vyprskne smíchy, jak pozoruje Patrikovu hlavu, obezřetně se rozhlížející po prázdné chodbě. V ruce stále drží šálek.

„Není tady nic k smíchu. Nemám rád, jak mě okukují.“

Tostig už chce říct, že toho viděly víc, než tuší, ale nakonec mlčí. Aspoň mají trochu zábavy, jak on tak děvčata a v neposlední míře i Patrik. 

Patrik dostihne Tosiho, který ho vede do hloubi domu. Zastaví se před skvostně vyřezávanými dveřmi.

„Tak tohle je tajná komnata paní Akiko. Oslava ...“

„Dobře, to stačí. Raději to otevři!“ přeruší ho Patrik a napije se čaje, načež ho neslušně vyprskne. Tostig by mu poradil, aby nepil, ale když ho tak nezdvořile přerušil při tak nádherném projevu...

Uprostřed místnosti ční vyřezávaný jednometrový falus.

Patrik na to zírá s šálkem, který křečovitě drží v rukou. „Tohle snad nikdo nepoužívá, že.“

„Ale kdež. Je to jen výzdoba, ehm, indická, myslím. Pojď dál do kabinetu hraček paní Akiko. Volný přístup sem má kdekdo a je hojně využíván, i když je můžeš nalézt všude.“

Patrik váhavě vstoupí. Ještě dobře, že na začátku byl upozorněn tím obrovským údem, jinak by se nejspíš neovládl a zdrhl. Přistupuje k jednotlivým vitrínám. Pomůcky širokého použití. O některých ani neví, k čemu se používají, některé jsou klasické, jiné jsou vyrobeny z nejrůznějších materiálů a u mnoha z nich je popisek.

„Falus Lesbos, Řecko.“ Zírá a přemýšlí, jestli náhodou...

„Přitahuje tě to?“ Patrik neví. Momentálně má ve svých pocitech takový chaos, že neví.

„Nevím,“ řekne popravdě.

„No, ono je to zarážející a je jich tady tolik. Podívej se na tohle.“ Dlouhý úd zakončený z každé strany špičkou penisu. „Pro ženy i pro muže, když už nemohou a chtějí oba dva. Nejhorší prý je sladit rytmus. Chceš to vyzkoušet?“

„Raději ne,“ řekne suše Patrik a napije se, jak má sucho v krku.

„Tohle jsou moderní sexuální pomůcky, ale existovaly už od dávnověku. To víš, muži se doma příliš často nezdržovali,“ cynicky pronese pravdu Tostig. „Učaroval tě?“ Dopije čaj, odloží ho a v klidu nadzvedne vitrínku. Vyndá růžový vibrátor, dlouhý asi dvacet centimetrů.

„Eh, ne. Vůbec ne.“

„Opravdu?“

„Jistěže ne. K čemu mi je něco takového, když mám tebe.“

„To já mám dva.“ Patrik vytřeští oči. Vůbec o tom neví. Kde asi je schovává?

„Ne.“

„Ale ano.“ Uloží ho na místo a prohlédne si sbírku. Rozšířila sbírku moderních vibrátorů. „Když někdy nejsi doma, mám chuť se udělat,“ pokrčí rameny jako by to byla samozřejmost Patrik jen otevře ústa. Neví, jak reagovat na to přiznání.

„Není to ono, ale nahradí a potěší.“

„Dost!“ zavrčí. „Chceš do mě jeden z nich dostat?“

„Ani ne, pokud to nechceš ty.“ Patrik dopije čaj a odloží šálek vedle Tosiho. Neví, jak reagovat. Mít v sobě tuhle podivnou věc? Otevře vitrínku a sáhne na to. Příjemný na dotek, guma a otočí černým kroužkem. Zavibruje mu a začne se smát. I Tostig se začne usmívat. Už se bál, že se mu něco stalo anebo je to na něho až moc silné.

„Lechtá mně to. Je to zajímavé. Asi se to hodně prodává a používá,co?“

„Ano. A v dnešní době je pro lidi přijatelnější použít tohle, než riskovat nemoci. Jestli chceš, mohu ti půjčit svůj nebo ti jeden koupím a můžeš si to vyzkoušet.“

„K čemu je tohle?“ vytáhne dvě kuličky a pomine Tosiho nabídku.

„Anální kuličky? Vložíš to,“ nahne se k němu a názorně mu to ukáže s prsty. „Je to příjemné a k tomu je i tenhle ovládač, takže ti v těle vibrují. Příjemné.“

„To je dost. Tohle je pro ženy?“ ukáže dva údy spojené dohromady.

„I pro muže.“ Patrik chvilku přemýšlí, přikývne a odloží.

„Tohle se tam snad ani nevejde.“ Popadne velký černý úd, ve kterém se odráží jeho pohled.

„Dost často používaný,“ podotkne Tostig. „Ale mám rád menší, štíhlejší.“ Patrik si povzdechne a přejde k další vitríně. „Gumové panny pokud máš zájem, umělé vagíny.“

„Ježíši, nikdy jsem si tyhle stránky neprohlížel. Myslel jsem, že je to jen...“ Vrátí se k vitríně s údy.

„Chceš to zkusit?“

„A tobě by to nevadilo, kdybych tě nahradil něčím takovým?“

Tostig se poškrábe na hlavě. Co na to říct? „Nechám to na tobě anebo to můžeme udělat společně.“ Patrik zafuní a poklepe na sklo. „Tak dobře. Úplně mě zkazíš, ale beru to jen jako experiment v zájmu svatební cesty. Žádné nákupy ve stylu tohohle!“ a poklepe na obrovský černý úd. Tostig nic neřekne. Patrik se ještě chvilku rozhlíží, až narazí na zlatý stromek s údy místo ovoce, kamenné, mramorované a neví jaké ještě. Tostig otevře dveře ven a Patrik vyrazí ke skříňce, jeden tam sebere a červenajíc se ho schová za zády. 

„Tak můžeš dál.“

„Chceš ho použít nebo někam jinam?“

„Někam jinam a nevím, o čem mluvíš.“ Tostig stojí na chodbě úplně nahý stejně jako Patrik.

„Chceš naše společné video?“

„Natáčet? Tosi, řekni, že nejsem úchyl ani perverzák.“

„Jistěže nejsi. Jsi naprosto normální.“

„Byl bych normální, kdybych tě nepotkal. Tak jo, ale nedostane se to někam mimo?“

„Na dveřích je cedule: Diskrétnost zaručena, a kdyby to udělala, zemře Akiko mýma rukama. Souhlas?“

„Dobře a jak to funguje?“

Je nadšený a to se mu líbí. „Je tam kamera, která reaguje na pohyb, proto ty pohyby nesmí být prudké. Popisoval to jeden můj známý, že si dali s manželkou udělat malé soukromé video.“

„Kdopak?“

„Ale nebuď zvědavý. Já to ještě nezkoušel, ale prý si můžeme vymyslet příběh a jsou tam rekvizity.“ To už dojdou po menším hledání ke dveřím s cedulí Diskrétnost zaručena. Těší se jako malý kluk.

„Těším se. Tak se jdeme mrknout, co tady je.“ Otevřou dveře a i Tostig je zaražený velikostí studia.

„Panečku!“ vydechnou oba. „V tomhle nemám zkušenosti,“ přizná rozpačitě Tostig.

„Já taky ne a hele je tu návod.“ Oba přistoupí ke stojanu s instrukcemi.

Prosím vyberte si situaci, kterou chcete nafilmovat. Seznam.

Oba ho neslyšně čtou. „Knihovna!“ řeknou jednoznačně.

Jak nastavit kameru? Přesuňte ji k vyznačenému místu, které jste si vybrali a zapněte počítač u stěny. Zmáčkněte ikonku kamera. Až budete připravení, zmáčkněte PLAY.

Tostig s Patrikem ji převezou a vrátí se.

Oblečte se, prosím do kostýmu  a můžete začít. Dobrou zábavu.

Pod tím.

Diskrétnost zaručena. Dvd přehráváč ve vedlejším pokoji.

Patrik s Tostigem se vrhnou ke skříním. To je oblečení. Panečku. Snad všechny velikosti a začnou se oblékat.

„Ty budeš knihovník a já mladý pán,“ začne dirigovat Tosiho Patrik. „Přijdu do knihovny, že si chci půjčit knihu a svedu tě!“ píchne mu prst do hrudi a ďábelsky se zachechtá.

„Dobře, mladý pane, jak chcete!“ uváže si kravatu, vyhledá polobotky a zapne proužkované sako. Patrik si obleče to stejné, jen světlý oblek a nechá si ho u krku rozepnutý.

„Tak na tohle nevím co říct, ale baví mě to. Pane knihovníku, vypadáte dokonale, že mám chuť vás sníst.“

„Budete mít možnost.“ Tostig si odkašle, přejde k počítači a zmáčkne play. Přejde pomalým krokem ke svému stolu. Mrkne na kameru, která sleduje jeho pochyby. Možná tam bude trochu hluku, ale dá se to pak odfiltrovat.

Zašustí papírem a hoří netrěplivostí. Tohle bude i pro něho něco nového.

„Zdravím, Tostigu. Potřebuji nějakou knihu.“

„Hned to bude, mladý pane.“

„Stačí, Patriku.“ Přistoupí ke stolu a sedne si na něj. Nakloní se k němu. „Dnes jste si vzal nový oblek.“

„Mohl jsem si ho dovolit koupit. Vaše odměna byla velkorysá,“ popíchne ho trochu Tostig.

„Výborně!“ přejede ho pohledem. „Podejte mi tamtu knihu!“ ukáže na regál s knihami a ukáže vysoko. „Tu tlustou v modrém obalu.“

„Ano, pane.“ Tostig se pomalu zvedne a začne za obdivného pohledu stoupat po žebříku ke knihám.

„To stačí.“ Patrik vzhlédne nahoru. Kdyby byl nahý, tak se dívá přímo do jeho rozkroku. Zatím sáhne na lýtka a dělá, že ho přidržuje. Kamery si už dávno nevšímají. Pomaloučku mu je začne hladit přes látku kalhot.

„Pane, co to děláte?“

„Jen nechci, abys spadl. Kdo by mi vyndával knihy? Jen tak zůstaň.“

„Jak poroučíte.“

„Tostigu, poroučíš.“

„Ano, poroučíš,“ polkne a podívá se dolů na chtivý i touhou zastřený výraz v očích Patrika. Už se těší na další hrátky i jak se to bude vyvíjet, i když je to jasné. Oba chtějí jen to jediné.

„Výborně. Víš co, rozmyslel jsem si to a podej mi tu knihu, která je níž. Tu v žlutém obalu.“ Tostig pomalu sestupuje a dobře si uvědomuje Patrikovy ruce, jak ho přidržují, až skončí na zadku. „Máš ho tak pevný. Jako bys tu celý den neseděl,“ řekne Patrik, pohladí ho a trochu zmáčkne.

„Ano. Ta kniha.“

„Jistě, můžeš tak chvilku zůstat.“ Patrikovy ruce vklouznou dopředu a Tostig je ucítí na svých kalhotách. „Pěkné. Krásné. Nevadí ti to, že.“

„Ne. Nevadí. Chcete tu knihu?“

„Až později. Zaujala mě jiná věc.“

„Ano a jaká?“ Tostig zavrčí, jak Patrikovy ruce přitlačí a přes kalhoty jemně  masírují jeho mužství. Tichounce zasténá pod tím tlakem.

„Právě se ji snažím důkladně prozkoumat.“

„Jistě to musí být nanejvýš zajímavá kniha.“

Patrik se tiše uchechtne. Kniha? To ano. I tak se to celé dá nazvat. „Je trošku jiná než kniha, ale stejně zajímavá, možná zajímavější.“

Tostig se zoufale podívá dolů a křečovitě se drží žebříku. Jen doufá, že Patrik za ním nepoleze nahoru, i když by mu to bylo jedno. Sleduje Patrikovu ruku, jak pomaličku rozepíná zip. Doslova zoubek po zoubku a pak rukou vklouzne vzniklým otvorem dovnitř a sevře ho.

„Nevím, co by mohlo být zajímavější než dobrá kniha?“ namítne, ale nemůže od té ruky odtrhnout zrak.

„Například tohle?“ a přitlačí „nebo tě to opravdu nevzrušuje a vzruší tě jen dobrá kniha?“

Tostig neví, co říct a skoro zasténá úlevou i zklamáním, když ruka zmizí a ucítí obě na zádech, jak ho přidržují. Uvědomí si, že druhá mu celou tu dobu hladila týl.

„Tak si říkám, že bych ti  měl ukázat rozkoše tvého těla?“ řekne trochu lišácky.

„Když budeš tak hodný, rád se nechám v tomto směru poučit.“

Patrik málem vyprskne smíchy, že by zrovna on měl poučovat Tosiho o jemných finesách milování a kdyby mu úd netlačil na látku kalhot a nevolal po osvobození asi by se smál, jenže takhle ho chce opravdu poučit o rozkoších a sebe taky.

 „Mohl by ses tedy otočit?“ Tostig se otočí a rukama se neustále drží žebříku. Má je sice vykroucené, ale rozepnuté kalhoty jsou přímo před tváří Patrika. „Trochu níž.“

Tostig sleze až na poslední příčku.

„Tak začneme tímhle.“

„Ano,“ a dívá se, jak mu Patrik pomaličku rozepíná sako. Jeden knoflík po druhém a hladí ho po košili. Stvořil nymfomana. Kdepak, oni oba jsou jak spuštěni ze řetězu, ale čert to vem.

„Jednu ruku a druhou?“ a sako plachtí někam za Patrikova záda. Kamera ho sleduje a pak se vrátí nazpět k nim. „Teď košili. Nejdřív ji vytáhneme.“ Tahá ji pomalu z kalhot. „Musíme pomaličku a tady se zachytila.“ Opět vklouzne do otvoru, polaská ho přes spodní prádlo a předstírá, že uvolňuje košili.

„Je to rozhodně zajímavé,“ drží se žebříku a skoro nepoznává svůj hlas. Je to svůdce. Opravdový svůdce. Nebo je to tou situací? Ano je, rozhodne se. Těší se na pokračování tohoto malého pokusu natočit video.

„A bude zajímavější, Tosi. Uvidíš, bude se ti to líbit.“

„No...“

„Ano?“ a rozepne horní knoflíček košile. Mezi tím mu rozvázal kravatu a nechal oba konce viset na košili.

„Už teď poznávám, o co jsem se celou dobu ochuzoval.“

„To jsem rád, že zrovna se mnou jsi na to přišel.“

Kruci, to je pravda. Druhý knoflíček je rozepnutý a další. Patrik vklouzne rukou dovnitř a hladí ho, až najde bradavku a sevře ji mezi prsty. Tostig zasykne, jak ho to trochu zabolí a zároveň vzruší. Patrik si pomyslí, že tohle je víc erotické, než snad cokoliv zažil. Ne, všechno, co tady prožil, bylo úžasné a nádherné. Líbila se mu každá minuta, no až na ty dvě cácorky, které se pořád motaly a kdo ví jestli nesváděly Tosiho. Ne, byl pořád s ním. To by si toho všiml. Protáhne knoflíček dírkou a pak další. Naschvál ji nerozhrnuje. Nejraději by se vrhnul na Tosiho jako na nějakou dobrůtku, ale když už to je video, musí se to udělat důkladně. Poslední knoflíček a on oběma rukama zajede pod košili a rozhrne ji hladíc ho po sametové pokožce. Skloní hlavu a neodolá ji polaskat jazykem. Všimne si tmavých dvorců bradavek a políbí jednu i druhou. Prsty je jemně přejíždí a pak jednu vezme do úst. Vsaje ji mezi rty a olizuje jazykem. Druhou jemně laská rukou. Když se mu zdá, že vyčerpal svůj repertoár laskání, hlazení, sání, přestane a pomalu stáhne kravatu pustíc  ji na zem.

„Je to rozkošné,“ zašeptá, když mu sundá košili a uvězní ruce. Tostig se chce osvobodit z pout vytvořených košili a žebříkem, ale Patrik ho zadrží. Tostig toho nechá a je zvědavý, co bude dál.

„Co myslíš, bude pro tebe obtížné posunout se nahoru?“

„Ne, pane. Jistěže ne.“ Jen trochu pracné. Tak, aby nepřerušil styk s žebříkem a nevyvlékl si ruce z rukávu, stoupá nahoru, až se ocitne v původní výšce. Patrik si klekne a natáhne k němu ruce.

„Budu tvůj princ,“ a Tostig k němu natáhne nohu, Patrik sundá botu, stáhne ponožku a začne laskat jeho nárt, až rukou vklouzne k lýtku a hladí je dlouhými tahy.  Pustí ji a natáhne ruku k další noze.

„A já tvoje popelka.“ Oba se usmějí. V tu chvílí je jedno, kdo je starší nebo má větší zkušenosti. Jde jen o hru a potěšení z ní i z přítomnosti toho druhého. Patrik si stoupne, natáhne ruku a opět ji vsune do otvoru vzniklého rozepnutým zipem. Ještě chvilku to chce protáhnout, než ho osvobodí ze zajetí a začne se s ním doopravdy mazlit. Dívá se do vzrušených očí Tostiga, který občas zasténá.

Vytáhne ruku a pohladí ho po rýsujícím se mužství. Dotkne se knoflíku a vytáhne ho z knoflíkové dírky. Rozhrne kalhoty a ruce zajedou dozadu. Pomaličku je stahuje dolů a sám a sám poklekne.

Tostiga ovane jeho dech na látce boxerek, pak na stehnech, polibek i hlazení stehen. Je to vzrušující a trochu pomalé. Má pocit, že každým okamžikem vybuchne, ale užívá si té zatraceně pomalé hry. Za chvilku už stojí na žebříku jen v boxerkách.

„Můj princ je ale oblečený.“

„Potom,“ zabručí Patrik a potěšeně vnímá Tosiho na tom zatraceně přitažlivém žebříku. Nebo je to Tosi, kdo je přitažlivý? „Zdá se, že tahle zajímavá věc je stále zajímavější.“

„Viděl jsem už zajímavější, pane,“ vrátí se k původnímu oslovení.

„A kde, smím to vědět?“

„Před sebou, asi ve stejné úrovní jako u sebe.“

Patrik se začervená. Tak pro Tosiho je to zajímavá věcička? Má chuť se tam dotknout a ověřit si... je cvok.

„Ne až tolik zajímavé jako toto a pss!“ naznačí mu ticho. „Musím se soustředit na odkrytí pokladu.“ Dotkne se lemu boxerek a zasune za gumu prst. Potěšeně přejede sem a tam. Druhou rukou zajede dozadu na zadek a vklouzne pod gumu na holou pokožku. K zbláznění ho baví odkrývat Tosiho kousek po kousku. Hladí ho pod boxerkama a zepředu prstem hladí jeho chloupky i to co tam nalézá.

„Pane, budete ten poklad odkrývat dlouho?“ otáže se napjatě Tostig. Už ať to skončí a vysvobodí ho. Už má toho dost.

„Ne, už jen chviličku,“ slituje se nad ním Patrik, zachytí lem gumy a stahuje je přes zadek dolů, zatímco předek se zachytí o vzedmuté mužství. Tostig by ho nejraději nakopl, kdyby ho to nevzrušovalo i nebolelo zároveň. Patrik sáhne dopředu na boky a pomalu mu je sundává, až úd doslova vylítne, jak je osvobozen a Tostig si vydechne. Ještě chvilku a asi by se udělal přímo do boxerek. Patrik ho potěšeně vnímá a stahuje boxerky dolů. Na špičku objeveného pokladu vtiskne polibek a stáhne je úplně. Letí někam za kalhotami a sakem.

Podepře si boky a se zalíbením hledí na Tosiho, který se zavrtí pod jeho zářivým pohledem.

„Myslím, že jsem ho právě dobyl,“ zamumlá skoro nepřítomně a olízne mu špičku údu.

„To ano,“ zasténá Tostig. Ano, to je přesně to, co jeho tělo potřebuje. Být plně v péči a pozornosti Patrikových rtů a rukou. Po ničem víc zrovna netouží. Jenže má taky pocit, že už dlouho nevydrží a každou chvílí vybuchne v ohňostroji nádherných pocitů.

Rozkošné, když ho jemně olízne a začne po něm kmitat jazykem a rukama hladit po celé délce údu. Nikdy by neřekl, že se bude milovat s mužem, ale teď mu to všechno připadá tak samozřejmé, že nechápe, jak je mohl odmítat. Není nic hezčího, než přivést Tosiho k vrcholu a uspokojit ho a i obráceně.

„Chceš to?“

„Aanoo!“ protáhne s malým výkřikem Tosi své ano, když je uvnitř Patrikových úst a laskán, až se mu protáčejí rozkoší oči. Chce už být, chce, aby ta spirála touhy, která je tak mučivá, zmizela a on si mohl vydechnout. Chce to. Chce, aby ho Patrik uspokojil jako nikdy jindy. Ach bože, to je ono. Ten jazyk a ruce jak ho hladí, až doslova cítí, jak už bude. Vykřikne a Patrik uhne před sprškou spermatu. Něco dopadne na tvář a zbytek na košili.

„Zašpinil jsi mě,“ pronese po chvilce.

„Je mi... mi líto, pane. Hned to vyčistím.“

„Ano. To bys měl udělat. Můžeš slézt.“ Tostig sleze a Patrik si začne stahovat oblečení.

„Ne, nech to na mně a dívej se. Líbí se mi, když mě pozoruješ a prohlížíš.“

„Já taky. Jste krásný, mladý pane.“

„Neoslovuj mě mladý pane. A ty jsi opravdu božský. Jak ti bylo?“

„Skvostně.“

Patrik pomalu stahuje sako a spustí ho na zem. Sehne se a sundá si boty i pásek a rozepne košili. Opět knoflíček po knoflíčku a hladí se místo Tosiho rukou.

Tostig hltá jeho pomalu odkrývající se tělo. Chtěl by ho už vidět nahého, ale i ta hra, kdy je vidět jen záblesk kůže miláčka, je jako kdysi vidět kotník u ženy. Vzrušující a trochu nemravné, ale stejně se nic nevyrovná tomu, když je může pohladit svoji rukou a  přivést je k rozkoši, až se celé roztřese prožitým okamžikem a vědět, že to je jeho dílo, a že zrovna on Patrika vzrušuje.

„Co myslíš, že mám udělat dál?“

„Svléknout se.“

„Svléknout? A proč bych to dělal? Máš pravdu a víš co, dovolím ti sundat mi kalhoty. Jen sundat!“ upozorní ho. Kdyby začal s něčím víc, nejspíš by si lehl na zem a rukou se udělal rovnou před Tosim a moc dlouho by to netrvalo a to nic nedělal, jen se snažil udělat Tosimu dobře.

Tostig odhodí svoji košili vedle Patrikovy,  rozepne knoflík a pomaloučku zip. Sundá kalhoty a Patrik z nich vykročí. Tostig se natáhne po trenýrkách, když ho Patrik zarazí slovíčkem NE. Zklamaně klečí na zemi a dívá se na to, čeho by se  rád dotkl a polaskal.

„Udělám to sám a ty se postav.“ Patrik poodstoupí a kamera ho sleduje jak poodstupuje. Kopíruje stejnou situaci jako s Tosim, jen to dělá sám na sobě. Vklouzne na zadek a otočí se směrem k Tostigovi. Stahuje si je a hladí se po zadku. Vzrušuje ho to nebo ne? mu prokmitne hlavou, ale dělá dál jako by nic. Když už jsou trenýrky pod zadkem, otočí se a rukama klouže podél lemu trenýrek a vklouzne i za ně. Pomaličku je stahuje přes boky, až je sundá a vystoupí z nich. Do ruky sevře úd tak, aby byla vidět jen naběhlá špička penisu.

„Chceš ho?“

„Toužím po něm.“ Tostig se dívá na Patrikovy ruce, jak svírají úd. Otočí se k žebříku. „Je to tak správně?“

„Naprosto,“ pošeptá mu do ucha Patrik a prsty vklouzne dovnitř. Tostig se prohne, jak ho to překvapí a pak se uvolní a víc vystrčí zadeček proti němu, ale to už se Patrik k němu přitiskne a pronikne dovnitř.

Tostig zasténá, jak ucítí jeho plnost v sobě i následné pohyby. Skloní hlavu a zavře oči. Celou dobu se křečovitě drží žebříku opřeného o regál.

„Cítíš to stejné co já? Cítíš tu slast, rozkoš?“ dostává ze sebe Patrik mezi jednotlivými přírazy, aniž vlastně ví, co povídá. 

„Ano!“ vykřikne Tostig a prohne se proti němu. Chce ho mít v sobě hlouběji a hlouběji. Cítí, jak se v něm pohybuje a milují se až bezohledně.

„Už budu, už, ještě...“ vyrazí ze sebe, vykřikne a přirazí, jak nejvíc může. Obejme ho a drží se, aby nespadli, jak se jim chvějí těla prožitým uvolněním.

„Nevím, co mě to popadlo,“ zabručí Patrik a zamilovaně hledí na sklopenou hlavu Tosiho. Políbí ho na odhalený krk a vystoupí z něho. Sebere košile a zahalí Tosiho i sebe. Sedne si na podlahu a sedí. Tostig rozevře zbělalé prsty ze žebříku a zacvičí jimi. Sedne si vedle Patrika a opřou se o sebe.

„Já taky ne. Možná je to tím, že se to nahrává, nebo já nevím co.“

„Ježíš, kamera!“ vykřikne Patrik a letí k počítači. „To není možné!“ vyrazí ze sebe dokonale vytočený.

„Co je?“

„Je možné, že by záznam ukazoval přes hodinu?“

„Eee?“ vyrazí ze sebe Tostig a pak klikne na End.

Vezměte DVD a zasuňte do mechaniky. Za dvě minuty se začne nahraný program vypalovat.

Patrik se divoce rozhlédne po stole a otevře krabičku s DVD. Zasune a čeká.

Když se to začne vypalovat, ani je to nepřekvapí.

„Stejně bůhví co natočila!“ zašeptá Patrik

„Tak tím bych si nebyl jistý. Akiko není zrovna amatér.“

„Myslíš a hele je to. No ne, to je něco.“

Stiskněte Delete. Nahraný program odstraněn. Přeji pěkný den a pokud chcete shlédnout své video, připomínám vedlejší místnost.

Oba se na sebe podívají a rychle zvednou těla ze židliček. Patrik vyrazí ze dveří první a Tostig se zdrží, když si všimne jedné věcičky. S úsměvem ji sebere a schová za zády.

„Tohle je ona. Jdeme. Bože, opět harém.“ Tostig vejde za ním dovnitř. Velká plazmová obrazovka a pohodlné nízké lůžko s několika polštáři. Patrik přejde k rekordéru a vsune DVD do přístroje. Zapne obrazovku a jde si sednou s ovládačem do podušek, kde už na něj čeká Tostig.

„Tak to pusť.“

Zdravím, Tostigu. Potřebuji nějakou knihu, se rozlehne celou místnosti.

„Dokonalý zvuk,“ zamumlá Patrik červenajíc se při představě, jak jejich výkřiky a sténaní ozvučí místnost.

„Ani obraz není nejhorší,“ zamumlá Tostig, fascinovaný, jak je kamera hezky zabírá a dokonce, když zůstanou stát, tak se přiblíží a zabere je zblízka. 

„Nejhorší?“ skoro se hystericky otáže Patrik Tosiho. Lehne si a pod ruce si položí polštářek. Nohy dá nahoru a houpe jimi. „Udělej si pohodlí, nebo co já vím, tohle je moc pěkné. Ty, Tosi?“

„Ano?“ fascinovaně se dívá na jeho pohupující se trochu rozevřené nohy a uvolněný zadeček s nádherně prohnutou páteří. Prostě sladká podívaná.

„Nemohli bychom to Akiko sebrat? Já, víš mohli bychom doma, no víš... e necháme toho.“

„Proč ne? Chceš si udělat vlastní kartotéku filmů?“

„No mně to nějak baví a ty bys nechtěl?“

„Pokud budeme v hlavní roli jen my dva, proč ne.“ V hlavě mu už víří nápady na další filmečky. Opravdu perfektní záběry s dokonalým zvukem. Zajímalo by ho, kdo tyhle dvě místnosti navrhoval.

„Víš, Tosi, chybí tady popcorn a jeje, tohle je pěkný záběr,“ když mu svléká boxerky z hýždí.

„A vzrušující,“ dodá Tosi s pohledem upřeným ne na televizi, ale na ten rozkošný zadeček a kývající se nohy. Neodolá a natáhne ruku, aby ho pohladil.

„Teď ne, dívám se.“

„Proč ne. Můžeš se dál dívat.“ Hladí ho po těle, když se nohy přestanou houpat a Patrik se uvolní.

„Tak jo,“ rezignuje a zavrtá se hlouběji do pokrývek. Je to vlastně nádherné, tak proč by mu to mělo vadit? „Víš, líbí se mi víc, když něco na sobě máme,“ zamumlá s pohledem na svlečeného Tosiho a na sebe oblečeného.

„Proč?“

„Je to víc dráždivé, vzrušující.“ Je rád, že se nemusí dívat do Tosiho obličeje.

Ten si povzdechne. „Máš pravdu, jako vždy,“ když pohlédne na televizi a představí si, jak bude za chvilku svlečený. „Ale i nahota má něco do sebe,“ odpoví a pronikne dvěma prsty dovnitř. Pohybuje a dráždí ho uvnitř i okolo otvoru. Druhou rukou sáhne pod polštář a vytáhne štíhlý vibrátor, který vzal Patrik a na který zapomněl.

Váhavě se na něj zahledí a pak na Patrikovo tělo. Nanejvýš ho zmlátí, nic horšího se stát nemůže.

Patrik mlčí a najednou ztrne, když ucítí něco nezvyklého na zádech a pak jemný vibrační zvuk. Vzpomene si, jak ho bral z toho zpropadeného kabinetu hrůz nebo smyslnosti, je to fuk.

„Ne,“ namítne, ale i jemu se to zdá slabé.

Tostig na to nereaguje a pomalu klouže k rýze a pak klouže nahoru a dolů.

Je to příjemné a zvláštní, když vnímá vibrace z té odporně růžové věci a on by ho měl mít v... zasténá, když se Tosi dotkne otvoru a sevře raději podušku. Nevidoucíma očima se dívá, jak se v televizi dotýká Tosiho těla.

Tostig jim jemně krouží kolem otvoru, sjede trochu níž a pak se vrátí. Trochu zatlačí a vibrátor hladce vklouzne do dírky. Nevšímá si, jak se tělo Patrika napne.

„Jaké to je?“ Patrik jen rychleji oddechuje a mlčí. Tostig toho nechá, povysune ho a nechá ho tam a jen jim pohybuje. Nezúčastněným hlasem povídá. „Máš tam jedno místečko, už jsem ti o něm říkal a to co jsi vzal, je přesně vyrobeno proto, aby ti to stimulovalo. Cítíš to?“ Patrik už se dávno zvedl, aby si mohl ulevit a teď je na čtyřech a hladí si úd. Tosi mu odsune ruku a nahradí ji svojí. Pohne vibrátorem a Patrik zasténá a pak mu vše vybuchne v oslepujícím záblesku rozkoše a doslova se rozplácne na poduškách. Kolem nich zní stenání z videa.

„Naučíš mě to?“

„Naučit? Budeš to zkoušet, až na to přijdeš a ten v...“

„Nebudeme se o tom bavit.“ Tosi se odmlčí, vypne vibrátor a vytáhne ho. Patrik se dívá na video, jako by se nic nestalo.

„S košilí je to lepší,“ řekne a vrátí se k předešlé myšlence, jako by se nic nestalo. Má v hlavě chaos, že i taková věcička mu přinesla uspokojení. Jenže dělat si to sám? Neví, ale kdyby to Tosi ještě někdy udělal? Zardí se a pozoruje, jak proniká do Tosiho.

Tostig vypne video a vezme sebou DVD. Patrik se zvedne a pozoruje, kam odchází.

„Tady,“ podává mu košili a sám si ji vezme.

„Díky,“ řekne Patrik a zahalí se do ní. „Kam mě vezmeš teď? Je už dost pozdě.“

„Je tady toho hodně, ale tohle ti ještě ukážu a pak spát.“

Patrik si zívne a pak se rozesměje. Vstane a skočí Tosimu do náruče. „Mám tě moc a moc rád a jsi sladký.“

„Sladký?“ podiví se Tostig. Mělo by to být obráceně.

„Ano sladký a hodný a nejlepší milenec na světě.“

„Časem to bude ještě lepší a jsme tady. Budu tě asi nosit na rukách. Rád...“

„Už jsi to říkal a co je to?“

„Tohle je bar neboli společenská místnost. Tady, abys věděl se organizují přednášky, kurzy i lekce.“

„A čeho?“

„No, například o těch věcech, co jsi měl v sobě před chvilkou,“ Patrik zrudne,“ nebo tancování u tyče, nebo...“

„Tyče?“

„Jistě. Sám jsem bral hodiny od jedné tanečnice. Říkala, že je to prakticky stejné jak pro muže, tak pro ženu. Jinak tady se sedí, popijí se a někteří přednášejí. Dodnes si vzpomínám, jak tu bylo narváno, když jedna dívka s Lyssandrem předčítala erotické romány. Měli nádherné hlasy a některé to šíleně vzrušilo, že ani neodešli,“ zasměje se při té vzpomínce. „Nebo můžeš i zpívat, přednášet, cokoliv i hrát.“ Spustí Patrika dolů. Teď je tu prázdno, jen stolky s židlemi čekají na hosty, klubovky zejí prázdnotou a u baru nikdo není. Žádný smích a cinkot skleniček, bouchnutí zátky a slova podbarvená chtíčem. Hudba nehraje a pódium je slabě osvíceno.

„Tosi, zatančíš mi? Chtěl bych to vidět.“

„Ale je pozdě,“ namítne už unavený Tostig.

„Prosím?“ dotkne se ho a vtiskne na rty polibek.

„Tak dobře, ale jen jednou. Takže prosím usaďte se u nás v klubu Žhavé vzpomínky a bavte se.“ Tostig zmizí a Patrik se pohodlně usadí do klubovky, odkud má dobrý výhled na tyč.

„Přejete si něco k pití nebo k jídlu?“ ho vyděsí tak, že nadskočí a zasune se pod stůl.

„Aha to jsi ty.“

„Ano, pane Patriku. Budete chtít něco?“

„Čaj...citrónový nebo jakýkoliv jiný, kromě čaje paní Akiko.“

„Jistě. Pan Tostig bude tančit?“

„Huch no ano.“ Teď lituje, že o to Tosiho požádal. Nejraději by vyskočil od stolu a doběhl za ním, aby ho zadržel.

„Prosím. Jasmínová víla. Osvěží vás. Lahodný čaj jasmínové vůně s pečlivě vybranými plátky čajovníku z oblasti...“

„Komorná!“ ozve se a další slova o čaji úplně zaniknou. Patrik se napije a odloží šálek. Vytřeští oči, když uvidí Tostiga s botami na malém podpatku, čepečkem, punčochy s rozkošným malým podvazkem v růžičky a krátkou černou sukénkou s bílou zástěrkou a hedvábnou blůzkou. Protře si oči a tiše hvízdne, když Tosi tanečním krokem obejde malý prostor a pošle Patrikovi polibek. Patrik už málem vyskočí, aby ho zarazil, ale nakonec se uvelebí.

Tak to je sen asi každého chlapa, který vejde do striptýzového klubu, pomyslí si, když halenka letí dolů a Tosi se otočí kolem tyče, poklesne a zhoupne se smyslně v bocích. Pravda, musel by to být asi klub pro gaye. Ley odsune šálek čaje, aby nedošel k úhoně, jak se Patrik nakloní nad stůl a civí na Tosiho, jako by nebyl jen metr vzdálený od tyče, ale nejméně půl kilometru.

„Opravdu mu to jde,“ poznamená Leya.

„To ano.“

„Ven a hned nebo za sebe neručím!“ otočí se k nim Patrik. Děvčata se ukloní a vypaří se jako duchové. Patrik se uklidní a dál sleduje, jak na Tosim zůstává už jen černá sukénka s čepečkem a k tomu punčochy.

Mohl bych mu je krásně srolovat a odhalovat kousek po kousku nohy, nebo je nechat v nich. Takové bílé na snědém Tosiho těle. Cítí, jak mu tváře hoří vzrušením a sklouzne rukou pod stůl. Zajímalo by ho, kolik upírů tady provedlo to samé, když takhle někdo tančil.

Zástěrka letí pryč a on se přitiskne k tyči. Poklesne v kolenou a opět se zhoupne, zatímco se zdánlivě věnuje jen tyči. Nohou obmotá tyč, předvádí svoje přednosti a ví to.Ví proč tehdy na tu hodinu tance šel. Rád přivádí ostatní k šílenství, zatímco on se zdá naprosto nedotknutelný. Ještě sukénka a je nahý. Rozepne ji a pomalým kroužením boků ji nechá sklouznout k nohám. Jednou nohou, už bosou jen v punčochách, ji odkopne a pohladí tyč. Obrátí se a vtiskne si ji mezi půlky. Předkloní  se a žhavě se podívá na Patrika.

Ten se zatím divoce hladí po údu a skřípe zuby, že tam nemůže jít a získat tu hlavní trofej, která je tak nestydatá, nemravná a zjevně touží jen po tom jediném.

Chci tě, říká a dál se otáčí kolem tyče. Tak pojď, no pojď a příštím gestem Ne. Chytne se tyče a efektně se začne na ni točit. Tohle než se naučil, málem tu tyč zlomil vejpůl a Rosie to málem vzdala. Patrik tiše vykřikne a vytáhne ruku zpod stolu. Utře si ji do cípu košile. Uleví se mu a opře se. Vezme čaj a napije se. Netušil v jakém vypětí byl a jaké má sucho v krku.

Tostig se otře údem o tyč, která ho příjemně pohladí i zastudí. Musí někdy s Patrikem vyzkoušet zmrzlinu. Hezky ji nanese na něj a sní.

Poslední otočka, pokles v nohou a odejde. Ukloní se.

„Tak co?“

Patrik si vzpomene na to, jak se udělal. „Dokonalý. Muselo to dát práci, naučit se takhle tančit.“ Tosi přejde k němu a napije se. Cítí, jak je z toho prožitku vzrušený, ale ignoruje to.

„Málem jsme to vzdali. Já i Rosie, ale zatnul jsme zuby. Líbila se ti komorná?“

„Nádhera, přemýšlel jsem...“

„O čem?“

„O ničem. Půjdeme spát?“

„Jistě, pod sprchu a do postele.“ Vezme ho do náruče. Rychle se přesune do ložnice s čokoládovým saténovým povlečením.

„Hele, nějaké lesklejší.“

„Satén. Pohladí i zchladí. Zřejmě usoudili...“

„Běž první.“ Rozvalí se na pokrývkách a málem usne.

„Tosi?“

„Kašlu na koupel...“ ale to už pod ní stojí a je umyt. „Díky, Patriku.“ Patrik vklouzne vedle Tosiho, který usne, jako když ho do vody hodí. Patrik se k němu přitulí.

„Zabij ji,“ zamumlá Patrik a kýchne. Poznává tu vůní. Paní Akiko a je u nich v ložnici.

„Jak si přeješ. Co chceš, Akiko? Proč ses vrátila? Stalo se něco?“

Akiko si vzpomene, jak ji její dvě děvčata přivítala. Byli spokojeni? Otázala se a podle výrazu těch dvou usoudila, že ano. Je moc ráda a když se teď na ně dívá, jak jsou pěkní na pohled, ne že by Tostiga neviděla už dřív... klidně by se přidala do jejich pelíšku. Jen se bojí, že by nebyla moc vítána.

„Říkal jsi tři dny, tak jsem se vrátila. Jsou skoro tři hodiny. Vypadáte nádherně.“

„Cítím se jak sušená treska,“ řekne Patrik a ani se nesnaží zakrýt. Má pocit, že je to stejně zbytečné. Ty její laserové oči by nejspíš pronikly i pod pokrývku.

Akiko se zasměje. „Jsem ráda, že se vám dům líbil. A něco pro vás mám.“ Z rukávu vyndá dvě obálky se zlatým lemováním a uculí se.

„Co je to?“

„Jen pro vás. Za rok dělám párty. Jste zváni.“ Zvedne se a do ruky jim vtiskne pozvání. „Můžete se jen dívat nic víc.“ Zmizí z ložnice usmívajíc se jemně jako anděl.

„Jo, to známe. Jen se dívat. Nejspíš by se z nás po těch dvou týdnech staly tresky dvě. Tosi?“

„To je za dlouho a jdeme spát a Patriku...“

„Ano.“

„Mně se tady s tebou líbila každá minuta.“

„Mně taky. Některé možná víc, některé asi méně, ale rozhodně jsme si to užili nebo ne?“

„Rozhodně a dej tu ruku pryč. Pamatuješ? Je ze mě treska... sušená,“ dodá.

„Co chceš od mumie, tresko. Počkej, i když se mi nezdáš zase tak vyschlý...“ začnou se smát a obejmou se. Rty se spojí v dlouhém polibku, zatímco se těla o sebe divoce třou.

Večer se s Akiko rozloučí s velkým balíčkem čaje, DVD v pouzdře a adresou jednoho mladého upíra - blázna do elektroniky. Vyrazí na cestu s úsměvem a pozvánkami v kapse Tosiho kalhot

Konec