Shounen - ai povídky

                                                           Bůh smrti

   Tato je taky v pořádku, ale je teprve v polovině prohlídky. Vstane a utře si čelo. Podívá se dolů na jeviště Kaleido stage. Vrátil se sem nakonec a znovu bude stát na jevišti po boku Sory, Rossety a dalších. Nejlépe je, že bude i hrát s Yurim. Tolik ho miluje. Jsou spolu už půlroku od té doby co prvně provedli číslo, které jim tehdy ukázali ti neznámi akrobaté. Nakonec ho pojmenovali Život. Jen tak pro sebe. Neví jestli zbytek souboru ví o jejich vztahu, ale on doufá, že to neví nikdo.

  Ne někdo to ví a on začíná mít strach. Kdysi ho nazvali Bohem smrti, a že každou svoji partnerku zničí nebo zemřou. Není to tak docela pravda. No možná je pravda, že byl na ně tvrdý, ale snažil se splnit sen Sophie. Ale smrt ne, za to on nemohl. Za to může...

  „Leone jsi tady? Vím, že jsi tady.“ Hlas Yuriho. Leon se otočí a vstoupí do světla. Yuri k němu přijde, obejme ho a políbí. Leon mu odpoví. Stojí těsně u sebe a nemohou se toho druhého nasytit.

  „Myslel jsem, že si rychle na to zvyknu, ale mám pocit, že vše je jako poprvé.“

  „Jako poprvé... zajedeme si do Paříže?“

  „Ne máme vystoupení. Poprvé budu hrát s tebou. Doopravdy se na to těším. Já zlý král - čaroděj a ty hodný princ.“ Oba se zasměji.

  „Nejsi zlý a kontroluješ hrazdy?“ Leon se vymaní z jeho náruče.

  „Ano. Musím to dodělat.“

  „Tak já ti pomohu. Budeme rychle hotovi.“ Leon se mlčky dívá jak jde na druhou stranu a prohlíží zařízení. Bojí se o něho, protože ten který to ví, bude je chtít zabít oba. Snaží se už tolik let a pořád nic. Hraje si s ním, ale teď když je šťastný, tak své úsilí určitě zdvojnásobí. Nechce ho vidět šťastného, ale spíš mrtvého. Smutně se usměje.

  „Tak tam nestůj a pomoz mi. Nechci to udělat celé sám!“ Leon se shýbne a kontroluje. Jedna a druhá. Přejde k té třetí nejméně důležité. Bude použita jen jednou a to při jejich společném souboji. Tehdy drží Yuriho za ruce a zhoupnou se... prohlédne. Ano už je to opět tady. V Paříži nic moc nemohl dělat. Byl ve škole, ale jakmile se vrátil na jeviště jsou opět poškozeny hrazdy nebo jiné věci. Teď když je tady s ním Yuri a on ho miluje, tak ho musí chránit. Yuriho překvapí Leonova strnulost. Rychle k němu přeběhne a zahlédne poškozené lano.

  „Hned se to musí vyměnit. Zavolej otce Marion!“ Ten přikývne a Leon se pustí do ostatních, ale ví, že už víc nenajde. Vždy je poškozená jen jedna.

  „Leone prý jste našel, ale to není možné. Ručím za...“ otec Marion nevěřícně se dívá na roztřepené lano.

  „To je v pořádku věřím Vám. Jen když bude  představení, tak prosím dávejte na ně zvýšený pozor. Děkuji.“ Ten přikývne. Ihned to vymění.

  „Dám ke dveřím stráž!“ zakřičí a zamračí se. Jak to, že je poškozená? Jestli najde toho kdo to udělal, tak ho roztrhne vlastníma rukama.

  „Mami a mami jaké to bude... a bude tam Sora? Mám rád Soru!“ jeden klučina tahá maminku za sukeň.

  „To víš, že bude a spoustu legrace a překvapení.. půjdeme.“ Pohladí ho po vláskách. Ten se ji chytne za ruku a z druhé strany  jeho sestřička. Na plakátech jsou uvedeny hned tři hvězdy největší velikosti a tak si nikdo nenechá ujít Bouři od Sheaskpeara. Leon Oswald, Yuri Killian a Sora  Naegino největší hvězda současné Kaleido Star.

  Všichni už jsou na místě a očekávají s napětím Soru jako Mirandu dceru vládce ostrova Prospera, který je zlý čaroděj a pomoci ducha Ariela ovládá ostrov a magii. Prospera hraje Leon a dokonale uvádí své nepřátele k šílenství, mstí se a ukládá různé úkoly Ferdinandovi, kterého hraje Yuri a který chce získat Mirandu. Tají se jim dech nad tím jak spolu Prospero s Ferdinandem lítají na hrazdách při souboji vysoko nad jevištěm, okouzluje je Sora, která miluje Ferdinanda -Yuriho a nakonec smír a rej mezi všemi zůčastněnými. V průběhu zpívá Sarah píseň, kdy je loď zavlečena bouři na ostrov a představuje Sirénu. Rosseta ducha Ariela a May divokého Kanibala, který nenávidí Prospera a strojí mu léčky a přitom musí mu sloužit.

  Mohutný potlesk zní Kaleido stage a všichni na jevišti cítí, že Bouře  - pohádka se divákům líbila. Diváci vzrušeně odcházejí a vzpomínají na jednotlivé scény.

  „Yuri, Leone nebyl ten kus souboje z toho čísla co jsme tehdy nacvičovali?“ ptá se Sora. Ti se jen usměji.

  „No ano“odpoví nakonec Yuri.

  „Takže jste ho zvládli. Mohu je vidět prosím, prosím!“ Ti se na sebe zadívají.

  „Ne nezvládli jsme je bohužel celé. Jen kousky. Jdeš to oslavit?“

  „Kdepak někdo na mně čeká“ a zrůžoví. Leon se zastaví a přemýšlí kolikrát on čekal jestli takhle se nebude tvářit s nim. Moc ji to sluší. Dívá se za ni jak odchází. Yuri vezme Leona kolem pasu.

  „Jdeme slavit nebo jdeme domu.“

  „Slavit!“ rozhodne se šibalským úsměvem Leon. Všichni kdo ho znají, nemohli dlouho uvěřit, že se směje, ale pomalu si zvykají. Kolem projde Rosseta s May. O něčem vášnivě diskutují a minou je aniž by si jich všimli.

  „Tak kam půjdeme slavit?“ zklamaně pronese Yuri.

  „Kam? No přece domů ne“ řekne Leon nevinně. Yuri by ho nejraději objal a políbil, ale ví jak to Leon nemá rád na veřejnosti. Chytne ho za ruku a vleče ho za sebou.

  Netuší, že v Kaleido Star se už nějakou dobu spekuluje o tom jestli ti dva nemají něco spolu. Když Rosseta náhodou vyslídila, že spolu bydlí, propukly dohady znovu a to jak jsou často oproti dřívějšku spolu, taky něco napovídá, ale zatím nic nikdo nezjistil.

  Leon s Yurim nasednou do auta a Yuri řídi. Už chce být doma a tak řidí jako blázen. May s Rossetou mají co dělat, aby je neztratili z dohledu. May je doslova přilepená na volantu a řídi jak nejlépe umí. Nevidí Yuriho ruku na stehně Leona a jak se nenápadně sune výš.

  „Jestli se rozflákáme, Kalos si tě podá!“ řekne vzrušeně Leon.

  „Kašlu na Kalose. Chci s tebou být. Jsem vzrušený a kalhoty mi začínají být těsné.. hodně těsné a za to můžeš ty!“ řekne drsně čímž jasně dá najevo co chce od Leona.

  „Ne v autě Yuri. Posledně jsi to málem nezvládl a skončil v příkopě.“

  „Skoro!“

  „Už tam budeme. Co tak trochu trpělivosti? Jsem taky vzrušený až nepříčetně!“ řekne mu do ucha a k tomu pár dalších nesmyslů. Yuri poslouchá a málem nabourá do hydrantu. Leon se odtáhne a Yuri zaparkuje. Nevšimnou si Rossety a May jak je sleduji.

  „Tak to byl nejhorší zážitek mého zatím krátkého života.“ May si také oddechne. Rosseta vyštrachá dalekohled.

  „Zatím nic“ hlásí. Obě vidí jak vystoupí z auta a jdou do domu. Odloží dalekohled a vystoupí.

  „Co teď?“ řekne Rosseta. May se zablýskne v očích.

  „Já se tak snadno nevzdám. Když jsem přežila tu jízdu autem... jdeme. Jsou tam stromy, v tom aby byl čert, abychom to nezjistili!“ Obě jdou ke stromům a zakrátko už šplhají do koruny jednoho z nich.

  „Moc po tobě toužím!“ a strhává z Leona košili až knoflíčky odletí po celé chodbě. Po cestě k ložnici je rozházené oblečení a miří do společné ložnice. Pronajali si celý dům a tak mají klid. Yuri zakopne jak si stahuje kalhoty a Leon se zasměje, když vidí jak zoufale drží balanc. Ten se zašklebí a povalí ho na postel.

  „Vidíš něco?“ zašeptá Rosseta. May zakroutí hlavou.

  „Je tam tma a přece musí tam být. Počkáme?“

  „Jistě.“ Obě se usadí pohodlně ve větvích stromu.

  „Miluji tě Leone!“ pohladí ho po tváří. „Tak moc“ šeptá a líbá ho. Yuri svlékne Leonovi poslední zbytky oblečení a přejede mu rukou po jeho těle. Pořád má pocit, že to je všechno sen, který jednou skončí. Něžně ho začne líbat. Chce to protáhnout. Rty, tvář a sklouzne dolu. Leon se vypne a vystaví mu krk, tělo. Je sním tak šťastný.. nesmí, ale to už nemá nic v hlavě než jeho hlas jak šeptá slovíčka touhy a jen cítí jeho ruce a rty.

  Yuri se usměje, když cítí jak jeho tělo pod jeho rukama vláční a poddává. Tohle miluje.  Vezme ho do úst a saje ho svírá ve svých dlaních. Hladí ho jemně i drsněji a poslouchá jeho sténání, jeho sípot. Rozkoš, slast je to co chce víc. Roztáhne mu nohy a dívá se na jeho vzrušený úd, na to jak před ním leží čeká a chvěje se touhou. Zvedne mu nohy a pomalu do něho pronikne. Přivře oči a vychutnává si to. Pomalu to je to nejtěžší. Začne přirážet nejdřív pomalu a pak zrychlí. Cítí jak se leonovo tělo pod ním uvolní a cítí jeho semeno na svém i na jeho těle. Poslední výpad  a cítí jak i on se vylévá hluboko do jeho těla. Lehne si na něho, ale ještě chvilku v něm chce zůstat. Proč to nemůže být tak pořád? Za chvilku vyklouzne a se samozřejmostí milence mu slíže jeho i svoje semeno z těla. Lehne si vedle něho a vezme ho do náruče. Rád ho drží, rád cítí  jak se k němu přitiskne. Důvěřivě klidně. Miluje ty chvilky po milování, kdy jsou ukojení a jen se drží a hladí nebo si chvilku povídají nebo jen mlčí.

  „Mám pocit, že je to čím dál lepší a lepší dokonalejší. Stejně jako ty.“ Hladí ho po hrudi a cítí, vnímá tep jeho srdce. Usmívá se.  Oba se usmívají. Polibek. Něžný ne dychtivý nedočkavý nebo hrubý.

  Leon se k němu otočí a úžejí přitiskne. Obtočí mu nohy kolem jeho a tře je o jeho. „Lháři ty jsi z nás dokona..“ ale to už ucítí ruku na svých rtech. Políbí ji. „Dnešní představení bylo nádherné. Rád s tebou cvičím. Musíme jednou opět zacvičit číslo.“

  „Ano bylo to nádherné. Nikdy jsem nevěřil, že jednoho dne budeme spolu na jevišti. Vyčerpal jsi mně.“

  „Ty mně taky a přesto bych chtěl znovu a znovu dokola...“ Yuri ho políbí.“ Nenasyto!“ Ložnici se ozve smích. Nedočkavý a plný touhy.

  „Je už pozdě Rosseto nemyslíš?“ ozve se May na stromě. Ticho. Ona snad usnula. Neuvěřitelné. Co teď bude dělat?

  „Leone?“ ozve se rozespalý hlas Yuriho. Natáhne ruku, ale nikde není. Posadí se a otevře oči. Je tam stojí u okna a dívá se ven na stromy. Je tak tichý. Co se to s ním poslední dobou děje? Má pocit, že před nim něco schovává, tají, ale co? Dnes snad konečně něco zjistí. Vyleze z postele a tak jak je  k němu přistoupí. Obejme ho kolem ramen a přitiskne se k němu.

  „Leone pojď zpět do postele. Chybíš mi v ní.“

  „Myslím, že bych ti to měl říct. Další díl moji minulosti. Víš jakou mám přezdívku?“

  „Bůh smrti.. nesmysl. Hloupost“ řekne vášnivě Yuri a zesílí objetí.

  „Vše souvisí s moji sestrou.“

  „Sophii?“

  „Ano.“ Vymaní se mu z náruče. Otočí se k Yurimu. „Ještě před festivalem jeden muž nevím kdo, Sophie mi nikdy neřekla jeho jméno, ji vyznal lásku. Sophie ho odmítla. Nevím jakým způsobem, ale já snad doufám.. nevím, ale od té chvíle ji začaly chodit dopisy: ´Jsi děvka. Zabiji tě. Nikdo tě nebude mít. Spíš s bratrem...´a další výhružné a sprosté dopisy. Nevěděl jsme co dělat a pak přišla první nehoda. Začínáš tušit, že. Chtěl ji zabít. Láska, touha se změnila v nenávist, v touhu ji zabít. Začal jsem kontrolovat hrazdy a celé zařízení. Netušil jsem co chce udělat, ale pomalu jsem to zjišťoval. Chtěl, aby si ji vzalo jeviště. Spojil si ji s jevištěm a pak zemřela. Myslel jsem, že bude klid a pak najednou jedna z mých partnerek měla nehodu.“ Odmlčí se. Yuri poslouchá sotva dýchá. „A odtud moje přezdívka. Po její smrti se všechna nenávist přenesla na mně. Mně se pokoušel zabít a chtěl abych zůstal stejně jako on bez štěstí. Jenže teď jsi tady ty a on znova začal. V Paříží nic neudělal, ale tady viděl jsi to.“

  „Leone kdo je to?“

  „Nevím je jako přízrak, který mně sleduje. Ani policie nic nezjistila. Nikdo nic neví. Jen kdyby mi tehdy Sophie řekla... ale jen řekla, že se bojí. Proto ho odmítla. Yuri musím... já nejraději bych se s tebou rozešel. Jenže vím, že bys to nedopustil. Váhal jsem jestli mám ti to říct, ale promiň mi to. Jen ti přidělávám starosti. Nevím kdy může zaútočit, co může provést, kdo to je, jeho tvář... nevím nic a cítím se tak bezmocný. Nechci tě ztratit, slyšíš ...já.“Klesne před nim a sedí. Yuri sedne vedle něho. Přitáhne si ho do náruče. Hýčká ho a konejší.

  „Zvládneme to spolu. Dostaneme ho a předáme ho policii. Neopustím tě rozumíš Leone. Když jsme tě konečně získal, tak tě neopustím. Vyřešíme to a budeme šťastní tak jak to chtěla tvoje sestra, ano.“ Leon přikývne.

  „Proto jsi pokaždé kontroloval hrazdy. Pro bezpečnost a ostatní si dělali legraci z toho. Fobie říkali...leonova fobie. Bůh smrti.. jak hrozné. Musíme si dát větší pozor. Budu od dnešního dne je kontrolovat s tebou, ano. Nikdo ti neubliží.“ Leon je vděčný a je rád, že konečně se s tím svěřil. Jako by mu spadl velký kámen z prsou. Políbí Yuriho. Ten odpoví a jen chvilku se drží a líbají.

  „A teď do postele jinak budeš mít zítra kruhy pod očima a budeš nevyspaný a nevrlý a já bez tebe neusnu a budu naštvaný taky.“ Leon se zasměje a pak si vzpomene.

  „Když jsem se díval ven, myslím, že jsem zahlédl někoho na stromech.“

  „Novináři?“

  „Nemyslím spíš někdo z Kaleida.“

  „Tak to budou mít hezkou noc. Pojď spát.“Oba se zvednou a za chvilku spí. Ráno vstanou a jedou do Kaleida Stage. Oba začnou pátrat po tom, kdo by mohl být tím kdo chce je oba zabít. Nejdřív zkoumají seznam zaměstnanců, kteří mají  přístup do prostor jeviště a k zařízením.

  „Všichni jsou tu už léta. Nikoho jsme dlouho nepřijímali. Chápu, že je to hrozné... sám jsem z toho nešťastný. Tohle se nám nestalo snad nikdy.“Vysvětluje jim otec Marion a probírají jednotlivá jména.

  Další den se zaměří na uklízečky a lidi, kteří přicházejí externě na výpomoc, ale většina jsou tady léta nebo studenti, kteří si přivydělávají. Nakonec zkoumají členy souboru. Každým dalším dnem jsou bezradnější.

  Bouře má úspěch a oni každý den kontroluji hrazdy a zařízení. Začínají všem nedůvěřovat. Nakonec může jim být kdokoliv. Začínají na sobě pociťovať napětí a únavu. Nevědí kdo to je, kdy zaútočí a tak to do nekonečná nemohou vést. Večer spolu jen leží a objímají se. Jako by je všechna radost přešla. Jednoho večera Yuri řekne.

  „Nechápu, Leone jak jsi to mohl vydržet?“

  „Musel jsem. Pořád i když jsem v něj nevěřil, tak jsem musel splnit sen Sophii. Naučit anděla létat. A to jsem splnil a splnil se i její druhý sen. Sen o jevišti bez boje.“ Smutně se usměje. „Škoda, že to nevidí. Byla by na Soru pyšná a rozuměli si.“

  „Možná to ví. Kdo ví.“ Odhrne mu rukou jeho skoro bílé vlasy. Dívá se mu do oči a zkoumá jakou má barvu. Světlé fialkové v klidu ve vášní tmavé fialové skoro šedé. Tolikrát se do nich díval a stejně pokaždé objeví něco nového.

  I v Kaleido Star si všimli jak jsou oba zachmuřenější a sotva odpovídají na pozdravy. Jednoho dne si je zavolá Kalos k sobě. Sedí v křesle, na očích brýle a sepnuté ruce.

  „Leone byl jsem rád, že jste se vrátil a ty Yuri taky. Jste oba dva se Sorou skvělí. Jenže poslední dobou přenášíte problémy, které máte a já nevím jaké máte sebou na jeviště. Hlavně je, ale přenášíte na ostatní. Jsou napjatější a projevuje se to i na jevišti. Zatím nikdo nic nepoznal, ale byl bych nerad, kdybych musel Bouři zrušit. Rychle to vyřiďte. Máte na to dokonce týdne čas. Je to jasné!“

  „Kalosi nevyhrožuj nám buď...“

  „Yuri nech to být. Půjdeme.“ Yuri se zamračí, ale poslechne. Vypadne z kanceláře a vrazí do Sory. Odstrčí ji až skoro upadne. Ta se za ním nevěřícně dívá. Co těm dvěma je?

  „Yuri počkej!“ křikne za nim Leon a mine bez povšimnutí Soru. Sora vstane a zamračí se. Vejde do kaceláře Kalose.

  „Nevíš co jim je Kalosi?“

  „Kdybych to tak věděl, ale nevím Soro. Nic nechtějí říct.“ Povzdechne si.

  „Yuri počkej!“ Yuri se zastaví. „Kalos mí pravdu. Musíme to nějak vyřešit. Takhle dál to nejde. Vzal nám všechno. Už se ani nemilujeme. Ležíme vedle sebe skoro jako dva cizinci. Já chci to zpět. Tušil jsem, že to tak dopadne. Tohle má ON rád. To jak jsme nešťastní...to bolí Yuri!“ Yuri ho chytne za ruku a dívá se na něho jak na strašidlo.

  „Mám to Leone. Už vím jak ho dostaneme.“ Vykročí a vedle něho Leon. „Nesnáší naše štěstí. Když budeme v tomhle stavu bude si lebedit. Možná poslouchej a zvaž to. Ukážeme jak jsme šťastní a on no doufám, že mu z toho rupnou nervy. Řeknem to jen Kalosovi, Soře a nejbližším a Kenovi ten to nemůže být. May a Sarah, Annie a Rosseta taky ne. Všichni nám musí pomoci. Já vím, ale popřemýšlej o tom ano.“ Zastaví ho a drží za ruku.

  „Já ... víš jak jsem proti tomu, ale nechci tě ztratit. Já uvidím ano!“ Yuri se usměje.

  Žádný z nich si nevšimne stínu na chodbě a nenávistného pohledu v tváři pokřivené zlosti. V noci Leon nespí a přemýšlí o tom co mu řekl Yuri. Musí ho konečně chytit. Dál to tak nejde. Sice ztratí soukromí, ale získá zpět Yuriho. Ráno probudí Yuriho polibkem.

  „Dobré ráno Yuri.“ Ten otevře svoje šedomodré oči a chvilku si ho prohliží.

  „Rozhodl ses?“

  „Ano, ale uděláme to trochu jinak...“ a začne mu vše vysvětlovat. Po snídani odjedou do Kaleido stage a jdou do kanceláře ke Kalosovi a požádají ho jestli by nesvolal ostatní členy ze souboru. Za chvilku všichni tam stojí. Leon si odkašle

  „Asi nevíte proč jste tady, ale hned Vám to vysvětlím. Ale nejdřív se chci omluvit za tenhle týden.“ Všichni se po sobě podívají. Leon se nadechne a rozhlédne po tvářích. Rosseta s činkou, May a vedle ni Sarah, Annie. Kenn jako vždy po boku Sory a vzadu otec Marion. 

  „Před půlrokem jsem poprosil Yuriho, aby mi v něčem pomohl. Jelikož naše úsilí ani úsili policie nebylo k ničemu rozhodl... rozhodli jsme se pro jinou variantu.“

  „Policie?“ ozve se odevšad.

  „Hned Vám to vysvětlím. Je to dlouhý příběh, ale v kostce.. kdysi ještě v Paříži moje sestra Sophie odmítla jednoho muže, protože se ji nelíbil. Bála se ho.Bohužel se začal mstít. Chtěl ji zabít, ale tragická nehoda mu to neumožnila, proto dnes chce zabít mne. Poprosil jsem Yuriho, aby mi pomohl a on souhlasil.“ Davem to zašumí.

  „Proto kontroluješ hrazdy, Leone?“

  „Ano. Nechci, aby někdo další zemřel.“

  „Dvě hrazdy byly už poničeny“ řekl pochmurně vzadu otec Marion. „Opravili jsme je, ale může se to stát znovu.“

  „A jaký máš plán, Leone?“ zeptá se Sarah jako by to bylo na dením pořádku.

  „Budeme předstírat s Yurim, že jsme ...“zarazí se.

  „Milenci“ dořekne Yuri. „Nesnáší, když je Leon šťastný a tak chceme ho vyprovokovat k tomu, aby se ukázal.“ Vezme ho za ruku. „Takže budeme spokojený páreček“ dodá šibalsky.

  „Já ti říkala, že nic spolu nemají“ řekne May. Rosseta přimhouří oči. To zrovna. Podle ní je to celé divadlo, ale ona zjistí pravdu.

  „A kdy to chcete naplánovat?“ ozve se nejistě Kalos. „Zaručíte bezpečnost ostatních?“

  „Ano. Jemu nejde o nikoho jiného než o Leona. Ostatní budou v pořádku. Možná jen já, ale jakmile ho dostaneme, tak vše bude v pořádku. A omlouváme se za ten týden.“

  „To je v pořádku, Yuri. Jen jste to mohli říct dřív? Mohli jsme pomoci.“ Sora vstane ze svého místa a pohlédne na ostatní.

  „Jistě! Jasně!“ se ozývá od ostatních.

  „Takže dnes předvedeme perfektní představení a ještě něco. Byl bych rád, kdybyste o tomhle s nikým nemluvili ano. Věříme Vám. Děkujeme všem.“ Yuri obejme Leona. Všichni přikývnou a jeden po druhém  odejdou.

  „Hezká báchorkka Yuri a Leone. Co je na tom pravdy?“ Kalos se na ně přísně dívá.

  „Kupodivu Kalosi všechno. Jestli ho nechytíme... museli bychom opustit Kaleido a to nechci. Baví mně s Leonem hrát“ odpoví klidně Yuri.

  „Tak jdeme hrát Leone!“ ten se usměje a Yuri ho vezme kolem ramen. Je spokojený, že ho může vzít kolem ramen, dotknout se ho s láskou a ne schovávat. Pro ostatní budou hrát, ale pro ně...

  „Stejně je to podezřelé May“ řekne Rosseta, když vidí jak se líbají. Ta je opřena o zábradlí a upřeně se dívá na ty dva.

  „O čem si tu povídáte?“ ozve se za jejich zády Sora. Usmívá se.

  „Ale o tom, že to Leon a Yuri nepředstírají.“

  „Pořád to chcete zjistit? Nestačila Vám ta noc na stromě?“ Sora se opře o zábradlí a poslouchá jejich smích.

  „Byla to fakt hnusná noc a to jak jsem byla rozlámana... děs.“ Znechuceně se ozve May. Sora s Rossetou se začnou smát. Leon s Yurim je zaslechnou a zvednou k nim oči. Yuri drží Leona za ruku a oba jim zamávají.

  „Myslíš, že nás vidí?“

  „Nevím, ale až to skončí tak mně to bude chybět.“ Odpoví Yuri.

  „Mně docela taky. Hlásit se k tak ... „sjede ho pohledem.“ Každý mi tě závidí.“ Tentokrát je to Yuri, který se začervná.

  „Jak myslíš, že to ještě dlouho budeme muset vydržet?“

  „Nevím, ale je čas na další polibek.“ V jedné z tělocvičny je postava a buší vztekle do pytle. „Chce ji vylákat, ale ona se nedá ne to ne... „

  Den ubíhá za dnem a všichni se doslova vyhřívají v štěstí Leona s Yurim. I těm nejnatvrdlejším čelnům souboru začíná docházet, že to asi nepředstírají a že jsou opravdu do sebe zamilovaní.

   Den za dnem ubíhá a představení je beznadějné vyprodané, jako by jejich štěstí přitahovalo lidi.

   Den za dnem Yuri s Leonem čekají, kdy se objeví muž, kdy se ukáže, ale pořád nic.

   Den za dnem ubíhá a postava v tělocvičně buší do pytle. Její tvář je zkřivěná znechucením, vztekem a nenávistí. Zatím se drží, ale neví jak dlouho.. vidět toho ...toho tak spokojeného, tak klidného ji vyvádí z míry. Musí být mrtvý. „Musí!“ zakřičí, když klesne zmoženě vedle pytle. Oddechuje. Dnes ... dnes ho zabije. Takhle dál nemůže.

  „Leone, ještě jedna hrazda a hotovo!“ křikne Yuri se smíchem a zamává mu. Ve dveřích se objeví Sora. Leon vstane od třetí hrazdy, té na které mají souboj a usmívá se na Yuriho. Vidí jak mu tuhne úsměv a otočí se.

  „Neee!“ křikne postava schovaná ve stínech. Sleduje je den co den a teď už dál nesnese jeho úsměv a štěstí. Nemá právo... ona neměla to právo být šťastná tak proč on?

  „May!“ vykřikne Sora.

  Ne to měl být muž!! ŽENA???? Víří divoce hlavou Yuriho i Leona. Stojí vysoko nad jevištěm a pořád tomu nemůže žádný z nich uvěřit. Vždyť byla jeho partnerka! Vteřina se zastaví v jedné jediné kapce času. Sora ve dveřích s výkřikem na rtech, Yuri s rukou zvednutou a nevěřícným úsměvem, May jak běží s rukama před sebou k Leonovi a Leon stojí nehybně u jedné z hrazd.

  Kapka se pohnula.

  Sora si zděšeně přikryla ústa.

  Yuri se pohnul.

   Leon udělá krok a May do něho strčí.

  Kapka času se zastavila a všichni se dívají jak padá pomalu s úsměvem dolů.

  Kapka času se pohnula a oni vidí jak jednou rukou se zachytává provazu. Visí nad jevištěm kde pobíhávají lidi a něco křičí. Ukazuji nahoru. A May horečnatě nařezává provaz.

  „May nedělej to, prosím tě!“ křičí Leon a křečovitě se drží provazu. Nemá kam jít, jedině dolu a nahoru taky ne. „Sophie by to nechtěla!“

  „Já jsem bůh smrti... Sophie, milovala jsem ji.. proč proč? Ona je moje!“ křičí divoce. Yuri odpoutává druhou hrazdu. Je klidný a přece jeho srdce splašeně buší. Jestli se to nepovede, tak Leon jeho vše spadne a bude mrtvý. Nikde není záchrana.. není. Sjíždí na hrazdu a začne se houpat. May řeže provaz a ničeho si nevšímá. Nevšímá si jak k ní běží Sora.

  „Sophie.. konečně budeš moje...“ poslední vlákno a s divokým smíchem se vrhne k Leonovi. Konečně bude se Sophii.

  Leon cítí jak provaz povoluje a on padá. Vidí se přibližovat Mayinu tvář se šťastným úsměvem. Ucítí ruku, která ho obejme. Yuri! zazpívá mu jeho srdce. Natáhne ruku  k May.

  „Chyť se!“

  „Sophie!“ uslyší a dívá se jak padá dolů. Zavře oči.

  Dole se seběhnou k jejímu tělu všichni kdo s hrůzou pozorovali co se nahoře děje. Yuri na hrazdě obejme Leona. Drží se a dívají se před sebe.

  „To jsem nechtěl Yuri. To ne.“

  „Já vím, Leone. Vím to.“ Hrazda se pomalu houpá vysoko nad jevištěm s Leonem a Yurim v objetí. 

 Konec

                                                                  Obrázek nakreslen pro web Akiko