Jdi na obsah Jdi na menu
 


23. 8. 2015

U madam Julie

152.

Matt se usmívá, je nadšený vývojem událostí.  Prohlídka u doktora Lockwoode dopadla dobře a teď si jedou povyrazit. Prostě báječný život. Když si vezme, že ještě před necelým rokem si myslel, že bude sám, jen s koňmi, tak je to změna. K lepšímu a sexu si užívá, i když jak jsou na cestách, je ho poskrovnu. Ovšem až se usadí, bude mít Zacka každý den v posteli. Usměje se ještě víc. Stál se z něho chlípník.

„Máš dobrou náladu?“

„Proč bych neměl? Doktor dopadl dobře, jedeme k madam Julii, vše klape.“

„Vlastně ano, až na…“

„Až na?“

„Na Claye.“

Matt udiveně prohlédne na Zacka. On mu fakt leží v žaludku jako kámen. „Nebudeš mít klid, dokud nebude v žaláři?“

„Omyl, mrtvý. Z vězení se může snadno dostat, ovšem…“

„Zacku, snad se nechceš stát vrahem jako on?“

Zack úkosem pohlédne na Matta. „Ne, jistěže ne. Stejně dostane šibenici.“

Mattovi se uleví. „Víš vůbec, kde madam sídlí?“

„Kde? Přece v centru a tam ji najdeme snadno.“

Matt pozoruje lidí. Tolik jich tu je. „Zacku, až budeme mít po závodech, co kdybychom zajeli za Wyattem a zkusili ho dostat? Mohli bychom vzít i Šedého vlka. Neznám lepšího stopaře.“

„To je, ale docela by mě zajímalo, jak se k vám dostal.“

„Jednou se objevil, ne žertuji. Byl zraněný. Dědeček ho vzal k nám, ošetřil a on už zůstal. Městečko ho bere jako další podivnost našeho ranče. No, aspoň viděli indiána.“

„Spíš si zajedeme do Memphisu.“

Matt zaskřípe zuby. Opět. Proč na té návštěvě tolik trvá? Není rodinný typ, vlastně mu rodina moc nic neříká. Co tím sleduje, ale tak nějak pochybuje, že by to z něj dokázal vypáčit. „Tak dobrá, pojedeme.“

„Bude to fifty fifty. Já doktora, ty Memphis.“

Matt popožene koně. Dostal ho. Moc dobře ví, že udělá všechno, aby ho dostal k doktorovi. Najednou se zastaví, Tornado se zatočí do kolečka. Matt ukáže na vývěsní štít s napůl oděnou ženou. „Zacku, podívej se.“

Zack ocení vývěsní štít. „Musí mít skvělou klientelu, když ji to tolerují. Tak dovnitř.“ Uvážou koně a vejdou dovnitř.

„Vítejte U madam Julie. Přejete si?“

„Chceme mluvit s madam. Jistě nás ráda uvítá.“ Dívka si pomyslí své, ale poslušně odejde dozadu za závěs. Zack s Mattem se posadí na sofa potažené modrou vyšívanou látkou. Ze stolku vezmou noviny.

„Příjemný luxus.“

„To ano,“ zabručí spokojeně Zack, napůl nepřítomný, jak dychtí po novinkách. Dostat se k novinám, to je libůstka. Když si vybaví, že byl i měsíc bez zpráv, šílené.

„Dobrý… Ó, vítejte. Tak jste k madam opět dorazili. Koupel, masáž. Zack, Matt.“

„Výborná paměť, madam. Přijeli jsme speciálně kvůli vašim službám. Jedeme na sever a chceme si před cestou odpočinout.“

„Pak budete chtít ubytování. Máte je mít. Doroto, běž zařídit pokoj. Dvacet dva, to bude ono a vy mi řekněte, kde jste byli, co jste dělali, ale hlavně co po madam požadujete. Ovšem drahoušku, opět nehodlám nikoho přivádět do němoty.“

„Madam, to nebude zapotřebí, ale jsem vám nesmírně vděčný za ten zásah.“

„Co přestat,“ řekne nelibě Zack.

„Omlouvám se, ale kdybys nebyl tak tvrdohlavý, potom bych madam nemusel žádat o tu službu. Máte ještě ty dvě Číňanky?“ optá se zvědavě.

„Samozřejmě, že mám. Tak nejdřív koupel? A jak dlouho se chcete zdržet?“

„Jen den, zítra musíme dál, ale chci vaší pohostinnost využít naplno.“

„Jistě. Betsy, dvě vany. Pojďte za mnou, a kam se vypravujete?“

„Do Chicaga.“

„To město se rychle rozrůstá. Už jsem uvažovala o změně, ale mám tu tolik věrných klientů, kteří by neradi mě pustili.“

„Mezi ně počítejte i nás,“ zalichotí Zack. Jdou za madam dlouhou chodbou, až drobná dívka v šatech s štědrým výstřihem otevře dveře. Vstoupí dovnitř. „Madam, jak jsem už jednou řekl, víte přesně, co mužská duše si žádá.“

„Děkuji. Jakmile se usadíte, ihned vám doneseme něco k jídlu. Teď mě omluvte.“

„Přejte si mých služeb?“ zeptá se tiše Betsy.

„Ne, děkuji. Jen něco dobrého k pití a whisky. Jídlo počká.“ Zack se zadívá na Matta co ten na to, ale ten si zrovna rozepíná košili. Nemůže se dočkat, až se ponoří do velké plechové vany, z které stoupá pára. „Nemáš námitky?“

„Proč bych měl? Věřím, že to s tím nepřeženeš. Jak bych to řekl: Když budeš hrobníkovi na lopatě, nebudeš moci chytit Claye.“

Zack na něj zírá, potom se rozesměje. „Můžete jít, Betsy.“

„Ano, pane.“ Zack se začne svlékat. Matt přestane stahovat kalhoty. Jeho zájem o horkou vodu pomine a hltá Zackovy pohyby a pomalu odhalované tělo. Tělo vlka, ale pro něj je nejkrásnější na světě.

„Má to tu jednu nevýhodu.“

„Jakou?“

„Že se na tebe nemohu vrhnout a zneužít.“

„Hm, a co večer?“

Matt se usměje. „Tedy ty umíš povzbudit mou fantazii,“ broukne a zadívá se na úd. „Teď si budu celou dobu představovat, jak se spolu milujeme.“

„Matte, myslíš krapet jednosměrně. Óh, to je ono.“ Zack si sedne do vany, ruce nechá venku a blaženě se rozvaluje. „Není nad výdobytky civilizace.“

„V Popleru to není taky špatný.“ Posadí se do druhé vany. „Madam prostě ví,“ podotkne.

„Jistěže ví, jinak by neměla takovou klientelu a nedařilo by se jí to. Prodává sny. Teď by bodla sklenka whisky.“ Zaklepání. „Slušnost. Dále.“

Betsy vejde dovnitř s dalšími dvěma dívkami. „Karina, Irina. Pomozte mi.“ Vytáhnou vyleštěná prkna, která položí na okraje vany. „Madam povídala, že tohle se dávalo už ve středověku.“

„Kdy?“

„To je historie, Iri. V Evropě takhle se obsluhovalo v lázních.“

„Madam je sečtělá.“

„Ó to ano. Ona ráda čte. Má velkou knihovnu. Tak hotovo. Jen žádné prudké pohyby, a kdyby něco, zde tímto mě přivoláte. Za půlhodiny bude připraveno jídlo.“ Natáhne se nad Zacka, ukáže mu obliny ňader a dotkne se šňůry.

„Tedy, madam to provedla úžasně. Co bude k jídlu?“

„Kus masa, nic jiného nechcete. Zákusek?“

„Jedině koblihy,“ zažertuje Matt se skřípáním zubů. Sakra, ať mu svádí Zacka!

„Samozřejmě. Pěkný pobyt, pánové.“ Dveře se zavřou. Zack pozvedne sklenku s whisky, zatočí ji, až led zacinká. Pomalu se napije. Matta to opět vzruší. Nerozumí tomu. Vezme tu svou a taky upije. Mlčky vedle sebe leží. Matta se zmocní malátnost. Přivřenýma očima si plánuje, co bude dělat, až nastane zima.

„Víš, že brzy bude zima?“

„Jo. Nechápu, jak jsem ti mohl skočit na to, že údolí je neprůjezdné.“

Matt otevře oči. „Snažil jsem si tě získat. Víš, co se říká.“

„V lásce a ve válce vše dovoleno. Tak by mě zajímalo, jak si Simply a Marie vede.“

„Mě se stýská i po koních, po městečku. Tobě ne?“ nakloní s k Zackovi. Zvědavě se na něj dívá., Zrovna si zapaluje doutník. „Nechceš si ho nechat po jídle? Myslím, že ta půlhodina teď uběhne.“

„Vidíš, máš pravdu.“ Uhasí a odloží. „Není to dekadentní jíst ve vaně?“

„Klidně ti budu doma takhle podstrojovat.“

„Matte, nemusíš, ale jednou za čas. Už je slyším. Tak co bude to lepší než Mariino jídlo? Ne,“ opoví oba najednou. Zaťukání.

„Dále.“

„Jídlo. Nechcete trochu teplé vody?“

„Krapet ano, ale myslím, že za chvilku vylezeme, nebo si dáme oběd venku?“

„Myslím, že ano, ale ještě se sem vrátíme.“

„Kari, Iri, župany pro pány. To madam taky zavedla.“ Obě dvě přinesou župany. Matt se postaví a nechá se obléct. Žádný slušný podnik nemá stejné služby jako madam.

„Tomu věřím.“ Nechají si zavázat pásky, dostanou trepky. Matt se usmívá, protože se mu vybaví domov. „Připadá mi jako bych neodešel z domova.“

Zack nadzdvihne obočí. „Vážně?“

„Jo, po koupeli jsem byl v županu s trepkami na nohou. Četl jsem si, i když je pravda, že jsem měl pod ním pyžamo.“ Usmívá se, když si vybaví ty dny. Do té události bylo to skvělé. Lehce se zachmuří. Pak se mu tvář rozjasní. Je to minulost. Teď má nový život po Zackově boku. A bude to ještě lepší. Věří tomu. A až chytí Claye…

„O čem přemýšlíš? Hm, voní to báječně.“

„Madam usoudila, že spíš budete jíst tady než ve vaně a pak voda chladne.“

„Přiznám se, že mám hlad jako vlk, ale pak jaksi ta masáž…“ Rozpačitě se podívá po dívkách. „Asi tolik toho nesním.“ Neví proč, ale cítí se s nimi dobře. Nepřemýšlí, zda někdo ví o jeho vztahu k Zackovi nebo ne. Prostě si užívá.

„V tom případě nechcete po jídle saunu anebo si jít zdřímnout? Mexičané tomu říkají polední siesta.“

„Betsy, vy jste poklad. To bude přesně ono. Mám hlad jak sto vlků a nenechám ani drobek,“ kasá se Matt. Nadzvedne poklop. Madam se opravdu vyzná a je to tu skutečně přepychové. Jako by neodešel z domu. Posadí se.

„Museli jste být bohatí.“

„Tehdy jsem to nevnímal, ale ano. Dědeček byl bohatý, on dokázal vydělat peníze a otec byl doktor smetánky. A maminka patřila k bohaté rodině. Měl jsem všechno.“

„Kromě jednoho.“

Matt se zadívá na Zacka. Proč se baví o jeho rodině? „Čeho?“

„Tolerance a úcty. Vyjma tvého dědečka. Chtěl bych ho poznat. Vypadá to, že to byl správný chlap.“

„To byl. Věř mi, byl. Moc se mi po nich stýská. Proč tě vlastně zajímá má rodina?“

„Sám nevím. Asi předtucha.“

„Měli byste se soustředit na ten steak?“ pobídne je Betsy.

Matt se Zackem se soustředí na Betsy. „Betsy, kdybychom nejedli Mariino jídlo, vychválili bychom ho do nebe.“

„Ovšem poté,“ naváže Matt, „co člověk ochutná Mariino jídlo, už neprahne po jiném. Zdá se mu fádní.“

„To je mi líto.“

„Nemusí. Co je to?“ Oba dva se zvednou a zadívají se ke dveřím. Zack sáhne k pasu a zakleje. Jeho zbraně jsou v čudu, je nahý jak novorozeně. Matt už je u dveří. Zack vyrazí za ním. Rychle prolétnou chodbou. Některé dveře se pootevřou, ale zase zavřou kromě jedněch. Dorazí do přijímací místnosti. Zachmuří se a oba bez rozmyslu se vrhnou k vetřelci, který drží madam za ruku. U nohou mu leží schoulená dívka a snaží se zakrýt obličej. Muž do ní kope.

„Vypadněte!“ zařve, když vidí Zacka s Mattem a dalšího muže. Nevšimnou si, jak, ale vytáhne odněkud pistolu a namíří na dívku. Všichni ztuhnou. „Tak co, pustíš mě?“

Madam zavrtí hlavou, i když v očích má strach.

„Ty mrcho!“ zařve, rozmáchne se rukou, aby madam uhodil. Ta se snaží uhnout, ale rána dopadne na její tvář. V stejný moment se pohne Zack s Mattem a skočí po vetřelci. Ozve se pár výstřelů, ale všechny skončí ve stropě. Zack zvedne chlapa, rozmáchne se a důkladně mu ubalí. Matt se skloní k dívce.

„V pořádku?“

„Myslím, že ano. Madam?“

Madam si nedůstojně kecne. „Do prdele, já ho nesnáším! Vyhoďte ho.“

„Cože?“

„Bohužel ten parchant je synáček starosty. Vyřídím si to s jeho otcem. Jak se napije, myslí si, že může všechno.“

Zack se s nelibosti zadívá na skučícího chlapa. Teprve teď si uvědomí drahý oblek, účes už značně pocuchaný, drahé boty. I zbraň je spíš fajnová, než aby byla užitečná.

„Děkuji za zásah. Musel zjistit, že momentálně nemám ochranku, tak se sem vetřel. Minule to nedopadlo tak dobře.“ Znechuceně se zadívá na chlapa. Potom se zvedne, dotkne se prasklého koutku rtů. „To zakryju líčidlem. Katy, v pořádku?“

„Je mi líto, ale budu mít dost modřin.“

„Nebudeš pracovat, neboj se, o nic nepřijdeš. Ježíš, ještě tu je? Vyhoďte ho.“ Matt se Zackem popadnou chlapa, madam přidrží dveře, zatímco oba dva ho vystrčí ven. Madam se opře o dveře. „Prosím vraťte se a děkuji moc. Musím najít někoho šikovného,“ zamumlá. „Nejlépe někoho jako jste vy dva,“ řekne s úsměvem, pak zasykne bolestí. „Děvčata už je to v pořádku, jděte po svých věcech. Hosté se tu musí cítit dobře. Klidně jim vysvětlete, co se stalo, ale žádná jména,“ přikáže přísně.

Dívky přikývnou a rozejdou se. Sama jde ke Katy, podepře ji. Dál si hostů nevšímá.

„Pěkná razance,“ pronese obdivně chlápek. „Měl jste mu ubalit ještě víc. Peter Derry,“ podá jim ruku. Matt i Zack ji potřesou. „To byl James. To myslím stačí. Výtržník a tak. Raději se vrátím.“ Oba se taky vrátí. Podívají se na jídlo.

„Madam by si měla najít ochránce. Jen těžko sežene někoho jako my dva.“

Matt se usměje. „Nemyslím, že tím myslela naše schopnosti.“ Zack se dlouze na něj zadívá. „Tím myslela někoho, kdo by ji neběhal za děvčaty.“

„Ach tak. To bude mít složité.“

„Děkujeme za zásah. Váš pokoj je připravený,“ řekne Betsy, která se vrátila s tácem pocukrovaných koblih. Oba si dopřejí po dvou kouscích.

„Jídlo bylo dobré, opravdu. Odpočineme si, potom si dáme saunu, masáž a pěkně se na noc vyhřejeme v lázních. Zacku?“

„Může být.“ Zvedne se v županu. Jdou za Betsy. Ta se ukloní, potom zaváhá.

„Chcete vzbudit?“

„Kdepak mám krásné hodinky, dárek,“ pochlubí se Zack. Mattovi je příjemně, že se jeho dárkem chlubí. „A nakonec druhé mám v hlavě.“

„Dobře.“ Odejde. Zack zavře dveře. „Pěkný pokoj, madam skutečně ví, co muži chtějí.“ Na rozdíl od některých pokojů je střízlivý. Jenom okno vede na ulici. Pár kroků a zavře je. Zatáhne závěsy. Místnost se ponoří do příjemného šera. Moc dobře si uvědomuje, do jaké situace se dostal. Ve skutečnosti si to Matt možná neuvědomuje, ale začal s jejich vztahem souhlasit a to se vším všudy. Přistoupí k Mattovi a políbí ho. Matt je nadšený, že Zack splnil jeho tužbu a budou se spolu milovat.

Zack stáhne mu župan a pohodí na podlahu. „Sliby plním,“ řekne jako by mu četl myšlenky. Pohladí ho po hrudi a ruka sklouzne na úd. „Hm, nějak malý.“

„To tou rvačkou, ale chvíli tam nech tu ruku a uvidíš, jak bude připravený,“ řekne Matt. Nerozpakuje se a sáhne do Zackova klína. „Tvůj taky není to úplně ono.“

„To ta rvačka,“ opáčí. Začne úd přejíždět rukou. Matt přivře oči. Je mu skvěle. Pustí Zackovu hloubu, která pěkně pod jeho péči rozkvetla a stáhne mu župan taky. Miluje ho nahého. Odstrčí Zackovu ruku ze svého klína a poklekne. Tvář má na úrovní Zackova klína. Místo dalšího uvažování ho olízne po celé délce. Líže ho, až úd pod jeho péči mohutní. Když se mu zdá, že je to málo, vezme ho do úst.

Zack zvrátí hlavu. Tohle je čirá slast, když vystříkne. Matt se spokojeně olízne. Neví, co mu přináší větší spokojenost. Zda slast v Zackově tváři nebo jeho vlastní, ale možná kombinace obojího je ta správná. Vstane a dostrká Zacka k posteli. Teprve teď si uvědomí, že je manželská. Zrozpačití.

„Co je?“ Zack ho obejme.

„Ona skutečně ví, že?“

„Je to zkušená žena a mám pocit, že by bylo lepší ji vyzkoušet než dumat nad tím, zda to ví nebo neví.“

„Já jen, že to bere lépe než má rodina.“ V očích se mu objeví smutek.

„Madam ví, jak to chodí ve světě. Tvá rodina žije pro sebe, ale hlavně pro mínění svých sousedů. Tak co, necháš mě nebo ho do mě zastrčíš a uděláš se?“ Matt se šokovaně nadechne. Takhle otevřeně Zack ještě nikdy nemluvil. Zack pustí Matta z objetí a lehne si na postel. V duchu si řekne, že mu sváděcí role nesedne, je to divné. Matt v posledním okamžiku si vzpomene, že je to jenom postel a tak si k Zackovi lehne. Místo aby do na ní skočil. Políbí ho na rty, čímž uvolní Zackovo napětí.

„Udělám se, já…“

Zackovi to dojde. „Jestli řekneš, děkuji, vyhodím tě oknem na ulici.“ Matt se tiše rozesměje. „Smích asi taky nebude to ono,“ zamumlá Zack. Obejme Matta. Nechápe ho. Vážně. Na jeho místě by se už dávno na někoho takového jako je on vykašlal, ale on ne. Vytáhl ho z nemoci, dal mu všechno, i lásku. Nechápe ho.

„Promiň. Nikdy bych neřekl, že získám někoho takového jako tebe.“ Pohladí ho po tváři, dotkne se knírku. Vzpomene si, jak ho donutil si shodit strniště. Kdyby Zack nebyl slabý jako moucha, zabil by ho jedním výstřelem. Vyžene vzpomínky z hlavy a vášnivě Zacka políbí. Zack ho obejme a přitiskne ho k sobě. Cítí, jak se ho zmocňuje touha. Nikdy by to do sebe neřekl, ale s Mattem nic není jednoduché a dokonce ani trapné, jak mu bylo na začátku. Nechá se hýčkat, jen když do něj pronikne, sevře rty.

„Já… Miluji tě!“ vykřikne Matt, když se v něm pohybuje, ale nakonec i to zmizí a on stoupá po spirále vášně, až se rozprskne na tisíc jasných jiskřiček.  Roztřeseně se svalí vedle Zacka. Oddechuje se zavřenýma očima, potom se přetočí a ruce se kolem Zackova těla ovinou jak liána. „Miluji tě.“

„Já vím. Já taky.“

Matt se posadí. Vážně se dívá do Zackova obličeje. To Zack ještě neřekl. Neví, co na to říct. Šťastně se usměje, potom si lehne nazpět a obejme ho jemně jako vzácnou věc. „Děkuji a nevyhazuj mě z okna.“

Zack se usměje. Nějak se ho to milování vzmohlo. Oba usnou, aniž ví jak a vzbudí se až k večeru. Oba se protáhnou.

„Zaspali jsme.“

„Jo, nějak mi s tebou hodinky nefunguji. Příště budu spát sám,“ zabručí Zack. „Myslíš, že ještě dostaneme aspoň tu lázeň?“

„I masáž,“ řekne jistě Matt. Vstane. Je lehce vzrušený. Když sbírá župany, připomene si, že Zack řekl, že ho miluje. To ho asi bude hřát ještě dlouho. Podá mu jeden.

„Usmíváš se.“

„Protože jsi řekl, že mě miluješ. To je vzácný dárek. Děkuji.“ Políbí ho. „Půjdeme.“ Táhne ho za sebou. Je rozjařený, jen škoda, že zítra odjedou.

„Betsy!“

„Vy jste tedy spáči,“ řekne s úsměvem. „Tak co si budete přát? Madam není dobře, tak mám to tu na starosti.“

„A Katy?“

Betsy se zachmuří. „Leží. Má lehkou horečku, ale doktor říkal, že to bylo těmi ránami a otřesem. Doufám, že bude… Och promiňte, tak lázeň?“

„Ano a potom masáž, prosím, prosím,“ zaškemrá Matt. „Těšili jsme se na to jak malí kluci.“

„V tom případě nemohu říct ne. Pojďte za mnou. Whisky, doutník?“

„Určitě. Vůbec jsem ho nevykouřil.“

Matt se ušklíbne, když si vybaví, jak sice nekouřil doutník, ale upřímně řečeno, měl něco lepšího. Tedy on jo. „Klidně si můžeš vykouřit dva.“

„Dva?“ Zack přimhouří oči. „Fajn, jak chceš. Myslím, že zvládnu dva.“

Matt přemýšlí, jestli mu rozuměl nebo ne. Nejspíš jo, když, ho zastaví, před lezením do vany. „Ježíš!“

„Nevím, jak by se na to díval ctihodný reverend Canfield.“

„Ještě! Och už budu.“ Mávne rukou, chytí, aniž si uvědomí co. Najednou uslyší zvonek. Podívají se na sebe. „Betsy!“ Zack přestane s kouřením Mattova penisu a rychle vleze do vany. Stihne zachránit whisky, ale doutník skončí ve vodě. Žalostně se na něj podívá. Matt vrávorá, potom mu ujede noha, ruka zašmátrá ve vzduchu a on napůl leží ve vaně, napůl na prkně přes vanu.

V tu chvíli vejde dovnitř Betsy. Udiveně se dívá na pohromu. „Zvonek,“ řekne krapet zbytečně. Znalecky se dívá na nahý Mattův zadek. „Chcete pomoct?“

„Uklouzl jsem,“ zachuchlá Matta, zatímco se drží za břicho a snaží se zakrýt klín. „Zachytil jsem rukou zvonek, nic nepotřebujeme.“

„Doutník, Betsy. Tak jsem se lekl Mattova pádu, že mi vyklouzl z ruky.“ Zack s klidem krále vyloví kousek doutníku. V druhé ruce má whisky a dělá, že nic se nestalo. Matt nechápe, jak to dokáže, že na něm není nic vidět, zatímco na něm… Škoda mluvit.

„Samozřejmě.“ Převezme od něho zbytky doutníku. Za chvilku se vrátí s druhým. To už Matt sedí ve vaně. Má pocit, že má všechny kosti přeraženy.

„Děkuji, Betsy.“

„Není za co, kdyby něco…“ Uculí se. „Je tu zvonek.“ Odejde.

„Ona ví?“

Zack pokrčí rameny. „Co já vím? Možná ano. Je ti lépe?“

„Ne, není!“ zařve. „Všechno mě bolí! Tady a tady a tady taky.“ Zack je zvědavý co ještě vypočítá. Opatrně odloží sklenku, doutník a vyjde z vany.

„Ještě něco?“

„Jo, nedodělaná práce,“ řekne drze a postaví se. Prstem ukazuje na penis. Zack se v duchu usměje. Hned jak s tím Matt začal, mu to bylo jasné a tak ho vezme do úst. Matt pro jistotu, aby nesáhl na zvonek, zajede rukama do plavých Zackových vlasů. Tiše sténá pod jeho práci jazyka a rukou. Když vystříkne, malátně se posadí do vany. Je mu fuk, že na hladině plave semeno. Zack se na něj zvědavě podívá.

„Je ti lépe?“

Matt nadšeně přikyvuje. „Mnohem lépe.“ Zack vstane a sedne si do své vany. Napije se. „Zacku, jak to děláš, že vždy jsi tak v klidu?“

Zack chvilku přemýšlí. „Nepanikařím.“

Matt se zadumá. Má pravdu. Je to i tak v kartách, ale tohle je asi povahou. O půl hodiny později se ozve zaklepání. Po značné chvilce se objeví Betsy.

„Masáž?“

„Rádi. Doufám, že vás tu najdeme, až přijedeme opět.“

Betsy se uculí. „Co já vím? Mám pár nabídek, ale uvidím. Pojďte.“ Vede je do další místnosti, kde jsou dvě drobné Asiatky. Obě vstanou a ukloní se.

Jedna jde k jedné lavici druhá k druhé. „Dobrý večer. Jsem Mei a to je Lin a budete se mít s námi jak v ráji.“

„Á zlaté ručičky, nic víc nechceme.“ Oba dva si sundají župany a lehnou si na prostěradla. „Tak do toho.“

„Tohle mi bude chybět,“ zabručí Zack.

„Mě taky,“ zabručí v odpověď Matt. „Ale začínám mít hlad.“

„Já taky. Snad nás tu umřít hlady nenechají.“ Děvčata se zachichotají. „Co myslíte, dostaneme něco k jídlu?“

„Jistěže. Madam myslí na všechno.“

„Hm a co šampaňské?“ zeptá se Matt s jasnou představou, co podnikne s drahým pitím.

„Vše, pane.“

„Bože, madam je skvělá.“

„To je,“ řekne jedno z děvčat a zatlačí ručkama na záda. Matt zaúpí. „Hotovo. Ještě chvilku ležte.“ Přikryjí je dalším prostěradlem. Oba se zavrtí. Dveře se zavřou.

„Je mi tak báječně, že se mi nechce hnout.“

„A já zase ano, ale jen proto, že v noci budu s tebou.“ Matt se přetočí na záda, kouká do stropu. „Nemohu se dočkat.“

„Tak v tom případě, jdeme na večeři. A co s tím šampaňským?“

Matt se uculí, shodí prostěradlo. „Uvidíš.“ Vezme župan a druhý podá Zackovi.

 

V noci bouchne zátka a šampaňské stéká po nahém Zackově těle. Matt nezapomíná je stírat jazykem.

„Rozhodně jsem ještě nikoho takhle šampaňské pít neviděl. Oh,“ zasténá pod zkušeným Mattovým lízáním. Opět steče do klína trochu bublinek.

„Teď já!“ popadne láhev, když vyvrcholí. Matt si lehne. Zasykne, když se ho dotkne tekutina a vzápětí na to Zackův jazyk. „Vyzkoušet se má všechno a chuť, hm je jiná. Ďábelská bych řekl.“

O dost později láhev se válí u postele a Zack s Mattem tiše oddechují vyčerpání z milování. Na Zackově tváří je vážný výraz a na Mattově spokojený šťastný.

 

Ráno se neradi loučí s podnikem i s madam Julii.

„Přijeďte.“

„Madam přijedeme, ale až vyhraju ten velký turnaj. Jinak byste mě zruinovala, ale popravdě od vás se rád zruinuji.“

„V tom případě mnoho štěstí. A kdybyste někoho potkali jako vy, pošlete ho sem. Bude se mít dobře.“

„Madam, vy znáte svět a svět leží u vašich nohou,“ polichotí ji Zack. „Jedeme!“ pobídnou Appla a Tornada k rychlejšímu klusu. Madam zavře dveře od podniku. Milí chlapci, nenároční, takové má nejraději a děvčata jimi jsou nadšená. Každá dostala menší obnos a ona slušně zaplaceno. Opravdu by se někdo takový hodil k domu, jenže kde ho sehnat? Možná ti dva budou vědět. Přitahují k sobě různé lidi.

Matt se Zackem uvolněně ujíždějí směrem nádraží, kde jim za chvilku jede vlak do Chicaga k osudné partii pokeru.

Komentář

Ranč  tři O - 153.

 
 

Portrét